Úvodní soudní líčení trvalo jen pár desítek minut. Saddám Husajn během něho prohlásil, že celý soud je obyčejné divadlo.
"Skutečným válečným zločincem je prezident George Bush," hlásal podle televize CNN Saddám u soudu. Většina zpravodajů se shoduje, že exprezident působil překvapivě bojovným a odhodlaným dojmem.
Například odmítl podepsat dokument se sedmibodovým obviněním. Nesouhlasil s také s tvrzením, že invaze do Kuvajtu z počátku devadesátých let byla porušením mezinárodních práv. "Kuvajťané jsou psi," hřímal.
Odpoledne skončilo slyšení i s dalšími 11 důstojníky, kteří v době Saddámovy vlády zastávali vysoké posty. Podobně jako Saddámovi jim hrozí tresty smrti.
Saddám od soudu odletěl
Jakmile jednání skončilo, spoutaného Saddáma Husajna naložila vězeňská hlídka do helikoptéry USA, která s ním odlétla na neznámé místo, informovala CNN.
Do budovy nedaleko bagdádského letiště, kde Američané Saddáma a jeho kolegy zřejmě drží, přivezla exdiktátora eskorta, jíž tvořil ozbrojený autobus a čtyři vojenská vozidla humvee.
V této první fázi procesu, kdy se Saddám pouze dozvěděl, z čeho je obžalován, nebude mít po ruce žádného advokáta. Stejně na tom bude i dalších jedenáct zadržených prominentů jeho režimu.
Iráčané nemají věznice
Irácký zvláštní soud (IST), který bude proces rozhodovat, má od 21. dubna za předsedu bývalého disidenta Sálima Šalabího. IST bude posuzovat zločiny spáchané nejen v Iráku, ale také za války Iráku s Íránem z let 1980 až 1988 a za okupace Kuvajtu na začátku 90. let minulého století.
Američané předali Saddáma Iráčanům ve středu 30. června. Bývalý prezident ale nadále zůstane v rukou amerického vojska, než bude irácká vláda schopná zajistit Saddámovi bezpečnost.
Saddámu Husajnovi hrozí stejně jako dalším prominentům jeho režimu trest smrti, který Iráčané obnovili. Než ale verdikt padne, uteče mnoho měsíců, možná dokonce let. Materiálů, které bude muset vyšetřující soudce prozkoumat, se totiž za desítky let Saddámovy vlády nashromáždily tisíce.
|
Sedm bodů obvinění Saddáma Husajna |
| 1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu. 2) Zločiny při brutálním potlačení kurdského a šíitského povstání na severu a jihu země v březnu 1991. 3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v roce 1988, při které podle BBC zahynulo do roku 1993 na 200 tisíc lidí. 4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 17. března 1988, při kterém zahynulo na pět tisíc lidí. 5) Popravy politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu, po dobu uplynulých 30 let. 6) Zabití pěti až osmi tisíc obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983. 7) Popravy duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979. |
 Saddám Husajn u soudního slyšení v Bagdádu, kde mu bylo sděleno obvinění. (1. července 2004) |
 Saddám Husajn u soudního slyšení v Bagdádu, kde mu bylo sděleno obvinění. (1. července 2004) |
 Saddám Husajn se rozčiluje u soudního slyšení v Bagdádu, kde mu bylo sděleno obvinění. (1. července 2004) |
 Iráčané pozorují televizní záznam soudního slyšení se Saddámem Husajnem, kde mu bylo sděleno obvinění. (1. července 2004) |
 Saddám Husajn odpovídá u soudního slyšení, kde mu bylo sděleno obvinění. (1. července 2004) |
 Televizní záběr ze soudního slyšení se Saddámem Husajnem. Soudce mu během sdělil obvinění. (1. července 2004) |
 Televizní záběr ze soudního slyšení se Saddámem Husajnem. Soudce mu během sdělil obvinění. (1. července 2004) |
