FBI mluvila se Saddámem celkem pětadvacetkrát. V době od 7. února do 1. května 2004 ho agent George L. Piro dvacetkrát formálně vyslechl (v arabštině), poté s ním ještě - v době od 10. května do 28. června - vedl pět "neformálních rozhovorů".
Souhrny z nich teď zveřejnil Národní bezpečnostní archiv, nezávislá nevládní výzkumná instituce, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, napsal deník The Washington Post.
Chvástavý a vzdorovitý
Bývalý irácký diktátor byl prý během výslechů a rozhovorů často chvástavý a vzdorovitý. Nicméně vážně uznal, že po válce v Perském zálivu měl nechat inspektory OSN, aby dohlédli na destrukci iráckého zbrojního arzenálu.
Jenže jeho motivací byl Írán: Saddám se ho prostě bál. Nechtěl prý, aby "fanatičtí íránští vůdci" věděli o slabosti Iráku. O nedostatku zbraní. Podle vlastních slov se cítil tak zranitelný, že byl dokonce připraven "usilovat o bezpečnostní dohodu se Spojenými státy", která by ho uchránila před hrozbami z regionu.
Saddám Husajn řekl, že měl z Íránu větší strach než z USA. Írán a Irák spolu v 80. letech vedly krvavou osmiletou válku a Husajn prý byl přesvědčen, že Teherán se dál snaží zabrat jižní, převážně šíitskou část Iráku.
"Ostatní země Blízkého východu viděl Saddám jako slabé a neschopné bránit samy sebe či Irák před případným útokem Íránu," napsal agent Piro v souhrnu z rozhovoru 11. června 2004. "Strach z Íránu byl hlavním důvodem, proč Husajn nepustil do země zbrojní inspektory OSN," uvedl Piro. Iráckému diktátorovi víc záleželo na tom, aby Teherán neodhalil jeho slabost, než na odezvě ze strany USA a OSN.
USA nebyly s naším nepřítelem
Během zmíněných dvaceti výslechů se agent Piro ptal Saddáma hlavně na jeho vzestup k moci, na invazi do Kuvajtu či na potlačení šíitského povstání. Zbraně hromadného ničení nebo vazby na Al-Kajdu se probíraly až poté, při oněch pěti "neformálních rozhovorech".
Důvod? Thomas S. Blanton, šéf Národního bezpečnostního archivu, má jasno: agenti dostali z Bílého domu nové rozkazy vyptat se ještě na to, co především zajímalo Bushovu administrativu. Bývalý americký prezident totiž zdůvodňoval invazi do Iráku (z března 2003) právě tím, že Saddám má zbraně hromadného ničení a spolupracuje s Al-Kajdou. Ani jedno z toho se pak nepotvrdilo a na Bushovu hlavu se snesla ostrá kritika.
Pokud jde o bin Ládina, Saddám ho nepřímo označil za fanatika. "Dějiny jsou plné konfliktů mezi věřícími muslimy a politickými vůdci. Já jsem věřící, ale ne fanatik. Náboženství a vláda by se neměly míchat," prohlásil Husajn. "Nikdy jsem se s Usámou bin Ládinem nesetkal. Nesdílíme vize ani přesvědčení," dodal.
Ale přece by existoval důvod spolupráce: máte společného nepřítele v podobě USA a Saúdské Arábie, argumentoval agent Piro. "USA nejsou nepřítelem Iráku. Prostě jen nesouhlasím s jejich politikou," odpověděl Husajn.
Saddám HusajnAmeričané lapili uprchlého iráckého diktátora Saddáma Husajna 13. prosince 2003, devět měsíců po invazi do Iráku. V roce 2004 ho FBI vyslýchala a následně předala Iráčanům, kteří ho postavili před soud a v prosinci 2006 oběsili. Při výsleších mimo jiné řekl, že nikdy nepoužíval dvojníka. "To se děje ve filmech, ne ve skutečnosti," řekl. Zároveň ale přiznal, že z bezpečnostních důvodů použil od roku 1991 jen dvakrát telefon a že taky málokdy spával dvě noci po sobě na jednom místě. |
