Československých návštěv však u Saddáma nebylo mnoho, v roce 1985 zavítal do Bagdádu Lubomír Štrougal, který si pochvaloval, jak Československo mocně do Iráku vyváží. Bohužel na úvěr.
Problém byl, že Saddámův Irák se k placení dluhů moc neměl. Takže těsně před pádem komunismu vyrazil do Bagdádu další československý premiér Ladislav Adamec.
Rozhovor byl přátelský
Podle tehdejší zprávy ČTK se 15. října 1989 "sešel s iráckým prezidentem a předsedou Rady revolučního velení Saddámem Husajnem. V otevřeném přátelském rozhovoru, který trval asi jeden a půl hodiny, se informovali o politickém a ekonomickém vývoji ve svých zemích".
Rozhovor však byl asi víc otevřený než přátelský. Po návštěvě u Saddáma dal totiž Adamec reportérovi ČTK rozhovor, ze kterého je cítit zklamání.
"Irák bohužel nedodržuje termíny splatnosti. Ani při nynějším jednání se nepodařilo dospět k takovým dohodám, které by československou stranu plně uspokojovaly."
A protože již vrcholila perestrojka, dovolil si i sebekritiku do vlastních řad: "Myslím si, že jsme se v minulosti dopustili určitých chyb v tom, že jsme příliš důvěřovali v termíny splatnosti. Dnes i v budoucnu musíme důsledně dbát o to, abychom za naše dodávky do ciziny dostali v plné výši zaplaceno."
Naposledy byl v Iráku Šlouf
Poslední velkou českou cestou do Bagdádu byla návštěva Miroslava Šloufa a náměstka ministra zahraničí Hynka Kmoníčka v roce 2000. Trochu nepochopitelně - navzdory názoru spojenců - tehdy jeli dojednat zlepšení hospodářských vztahů.
Dozvěděli se to, co jejich předchůdci - že Saddám nic nezaplatí. Tentokrát však s dovětkem, že dokud bude z Prahy vysílat Svobodná Evropa, není o čem jednat.
