A o co šlo? Na jedné z lamp tamního pouličního osvětlení byl v noci z 26. na 27. září 1996, kdy islamisté z fundamentalistického hnutí Taliban obsadili afghánskou metropoli, oběšen bývalý prezident Nadžíbulláh.
Přesto, že se mu přezdívalo "řezník" či "sekyra", většina Kábulanů byla šokována a znechucena při pohledu na tělo dlouholetého šéfa nenáviděné tajné služby Khan, které viselo zakrvácené na lucerně.
Navíc to bylo jen několik desítek metrů od místa, kde měl Nadžíbulláh svůj první veřejný projev v květnu 1986, kdy nahradil na nejvyšším postu dalšího nenáviděného vůdce – Babraka Karmala.
Fidel Castro zřejmě odejde nepotrestán
Šok z brutální smrti, navíc bez jakéhokoli soudu, vyvolává závažné otázky: Je možné v mezních situacích takto postupovat? Nebo to byla jediná a nejrychlejší cesta, jak se s kauzou Nadžíbulláh vypořádat? Spravedlnost totiž na diktátory až příliš často zapomíná.
Odcházejí, přicházejí, umírají a většinou je trest mine. Několik příkladů: Stalin, Kim Ir-sen, Pol Pot a naposledy Augusto Pinochet. Každý spáchal něco jiného a v jiné míře, ale všichni měli na rukou krev nevinných obětí.
Dá se předpokládat, že po nemoci, stářím či spokojeně ve spánku jednou odejde bez potrestání i Fidel Castro. Pro někoho hrdina, pro jiné nelítostný uzurpátor moci, který posílal své politické odpůrce do vězení jako na běžícím pásu.
Za proces se Saddámem buďme rádi
Posledním příkladem je někdejší irácký prezident Saddám Husajn. Kdyby byl "náhodou" zastřelen v ten moment, kdy jej američtí vojáci tahali z díry, nikdo by se tomu ani moc nepodivoval, ani by za ním netruchlil. Jenže probíhal soud a s pochybnostmi se roztrhl pytel.
Zcela do pozadí byly při výhradách zatlačeny skutečnosti, že Saddám byl krutý diktátor, který vyvolal několik válek, v jejichž důsledku zemřely statisíce lidí. Nechal masakrovat své občany po tisících. Dával je mučit.
Jsou tato fakta zpochybnitelná? Nejsou. Nebo je někdo na Západě tak odvážný, že se postaví před vdovy zabitých šíitů z Dudžailu, za jejichž masakr dostal Saddám trest smrti, a vysvětlí jim, že nemá být popraven?
Kolem Saddáma Husajna se vede mnoho řečí. Jsou zbytečné. Nejvyšší trest si zaslouží. Bohužel jen málokterý diktátor se nakonec dostane před soud a je odsouzen. V případě Saddáma si spravedlnost cestu našla. Je to výjimka. Buďme za ni rádi.
