ÚDER NA IRÁK:
on-line reportáž
Už deset let tato bankovka neplatí, přesto nyní láká spekulanty - není na ní totiž hlava Saddáma Husajna, nýbrž trojice cválajících běloušů. Proto ty "koně".
"Je možné, že v budoucnu se budou tyhle peníze hodit," říká diplomaticky Abdul Hamid Emereh, majitel jedné z bezpočtu drobných směnáren v rušném centru jordánského hlavního města.
Jinými slovy: svět drobných finančníků spekuluje, že Saddámovy dny jsou sečteny a že po pádu Bagdádu se staré bankovky vrátí.
"Zájem je velký," říká Abdul a ukazuje balíček šedozelených bankovek s bělouši.
Výloha jeho stísněné směnárny, za níž do odpoledního provozu padají proudy deště se sněhem, je oblepena sbírkou mnoha bankovek, platných i neplatných.
Na všech novějších iráckých dinárech se přísně usmívá Saddám Husajn. Jen "koně" z jeho sbírky vyčnívají.
|
VÁLKA V IRÁKU |
|
ON-LINE ZPRAVODAJSTVÍ |
|
Jak bojuje Irák |
|
SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA iDNES |
Tyto bankovky se v současnosti používají v kurdských oblastech na severu Iráku a obchodovalo se s nimi vždy, jenže v menším měřítku.
"Kurz reagoval na změnu situace velmi rychle," říká Abdul, prstem jezdí po pultu směnárny nahoru a dolů a sleduje televizní zpravodajství o válce v sousedním Iráku.
Někdy před rokem byl kurz 11 (tedy 1000 "starých" iráckých dinárů stálo 11 dinárů jordánských). Po přijetí loňské rezoluce vyzývající Irák k odzbrojení stoupl na 18.
A když začal americko-britský útok, "koně" se staly tak žádané, že se kurz vyšplhal až na čtyřicet.
"Říká se, že je skupují ve velkém, po pytlích. Je to sázka do loterie, ale třeba vyjde," říká Džamil, vysokoškolský student. "Jeden ze zákonů ekonomiky říká: finanční trhy jsou skvělým barometrem, vždy jsou o krok před ostatními."
Vývoj posledních dní a především nečekaně pomalý postup armád ovšem směnárníky trochu znejistěl: v uplynulých dnech kurz "koní" spadl na 25.
A kam půjde dál? Směnárník Abdul krčí rameny. "Uvidíme," říká a bleskurychlými pohyby přepočítává paklík bankovek.
Zájem o bankovky bez Saddámovy tváře se netýká jen Jordánska, ale i spekulantů v dalších zemích oblasti Perského zálivu. Obchodníci si těchto bankovek váží i proto, že byly ještě tištěny na Západě, což později znemožnily sankce, a jsou proto hůře padělatelné.
Problém je, že nikdo si návratem staré měny nemůže být jist. A mnozí, včetně části finančníků, nechápavě kroutí hlavou. "Jsem přesvědčen, že to je vše nesmysl. V praxi je návrat ke starým bankovkám téměř neproveditelný," říká irácký obchodník Abdulláh.
"V jednom se ovšem spekulanti nemýlí, Saddám dříve či později padne. A jeho tvář z peněz zmizí."
