První konkrétní obvinění vznesl zvláštní irácký tribunál v neděli. Svrženému diktátorovi hrozí trest smrti. - více zde
Televize ukázala, jak jeden ze soudců přečetl obvinění ze zločinů, kterých se měl Saddám Husajn dopustit na iráckých Kurdech a šíitských muslimech.
Mimo jiné ho obžaloba viní ze smrti 150 šíitských mužů ve vesnici Dužal v roce 1982. Saddám tehdy přežil pokus o atentát. Exprezident však jakoukoliv vinu popírá.
"Jsem vězněm irácké vlády a ta byla dosazena Američany," řekl Saddám Husajn u soudu. Měl na sobě bílé tričko, sako a na tváři brýle. Podle agentury Reuters vypadal svěže.
Stěžoval si, že mu úřady údajně neumožnily promluvit s obhájcem. Prý se s ním setkal pouze krátce před slyšením u soudu.
Osmašedesátiletý Saddám je v americkém vězení poblíž bagdádského letiště od prosince 2003. Píše v něm paměti v nichž bude podle jednoho z obhájců "řada důležitých podrobností". - více zde
Sedm bodů obvinění Saddáma Husajna
- Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
- Zločiny při brutálním potlačení kurdského a šíitského povstání na severu a jihu země v březnu 1991.
- Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v roce 1988, při které podle BBC zahynulo do roku 1993 na 200 tisíc lidí.
- Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 17. března 1988, při kterém zahynulo na pět tisíc lidí.
- Popravy politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu, po dobu uplynulých 30 let.
- Zabití pěti až osmi tisíc obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
- Popravy duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
