Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sacharovovu cenu získal kubánský disident, k ocenění se „prohladověl“

  15:41aktualizováno  15:41
Sacharovovu cenu za lidská práva, kterou každoročně uděluje Evropský parlament, letos získal kubánský disident Guillermo Fariňas. Osmačtyřicetiletý psycholog, nezávislý novinář a disident při boji za práva Kubánců neváhal riskovat svůj život, když držel více než dvě desítky protestních hladovek.

Kubánskému disidentovi hladovky podlomily zdraví. | foto: AP

Jméno laureáta Sacharovovy ceny oznámil ve Štrasburku předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Ocenění by měl Fariňas převzít v půlce prosince spolu s 50 tisíci eur (1,2 miliony korun), které mu jakožto laureátovi náleží.

"Byl ochoten a připraven obětovat své vlastní zdraví a život, aby tak vyvinul tlak za změny na Kubě," vysvětlil Buzek, v čem je Fariňasův boj za lidská práva výjimečný.

Ocenil i další kandidáty na ocenění, všichni si podle něj zaslouží úctu a mají u europoslanců podporu. Kromě Fariňase se do nejužšího výběru dostal ještě etiopský opoziční předák Birtukan Mideksa a izraelská nezisková organizace Breaking the Silence, která informuje izraelskou veřejnost o okupaci palestinských území.

"Jsem velmi rád, že Evropský parlament oceněním Guillerma Fariňase dal najevo, že boj s totalitním režimem, který svádí nejen on, ale stovky dalších disidentů na Kubě, není bojem s větrnými mlýny," okomentoval rozhodnutí europoslanec Edvard Kožušník, který byl mezi těmi, kdo Fariňase na cenu nominovali.

Sacharovova cena

Ocenění je pojmenované po ruském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi. Ten se v 50. letech zasloužil o snížení nebezpečí termonukleární války mezi SSSR a USA a později se stal neúnavným bojovníkem za lidská práva.

Evropské společenství cenu uděluje každoročně od roku 1988. Prvním nositelem ceny se stal bývalý jihoafrický disident a exprezident Nelson Mandela. O rok později ocenění přijal československý politik Alexander Dubček, který patřil k ústředním postavám pražského jara, politických změn v roce 1968.

V minulosti ocenění získali i barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij, předák běloruské demokratické opozice Aljaksandr Milinkevič anebo mezinárodní organizace Reportéři bez hranic.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.