Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šabršula: Strojírenství v kraji se zvedá

  8:53aktualizováno  8:53
Přibližně dvaadvacet tisíc zaměstnanců měly ještě na začátku roku 1995 na Zlínsku, Kroměřížsku a Uherskohradišťsku strojírenské podniky. Dnes v nich nepracuje ani patnáct tisíc lidí. Bude úpadek strojírenství v tomto regionu pokračovat? Anebo je toto odvětví už z nejhoršího venku a práce v něm má opět perspektivu? "Snad už máme důvod k mírnému optimismu. Domnívám se, že řada firem jižž má bolestnou restrukturalizaci za sebou a že by se měla začít situace zlepšovat. A o kvalifikované dělníky strojírenských profesí začne být nouze," říká vedoucí zlínského metodického pracoviště odborového svazu Kovo Karel Šabršula.

V kraji je osm
tisíc odborářů

Odborový svaz Kovo má ve Zlínském regionu (území Zlínského kraje, zatím však ještě bez okresu Vsetín) asi 8200 členů.
Je to necelých šedesát procent ze všech lidí, které toto odvětví v regionu v 31 firmách strojírenského a elektrotechnického zaměření zaměstnává.
Průměrná měsíční mzda strojařů se v jednotlivých firmách loni značně lišila a pohybovala se v rozpětí zhruba od deseti do sedmnácti tisíc korun.
Průměrná mzda v celé republice v roce 2000 dosáhla 13 912 korun.

Co je dnes v popředí zájmu odborářů strojírenských firem?
V tomto období především uzavírání kolektivních smluv. Zbývá už jen několik větších firem, kde ještě kolektivní smlouva na rok 2001 není podepsána.

A hlavní požadavky, které prosazujete v kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli?
Usilujeme o to, aby lidem neklesaly reálné mzdy. To znamená trváme na tom, aby v tomto roce průměrná mzda vzrostla o pět až šest procent, což je očekávaná míra inflace.

Takže víc než loni si za své platy zaměstnanci strojírenských podniků letos nekoupí?
To se podaří dojednat jen někde. Je nám jasné, že by to chtělo alespoň desetiprocentní roční růst nominálních mezd, abychom se také přibližovali mzdové úrovni v Evropské unii. Ale máme přehled o celkové situaci podniků a i jako odboráři cítíme, že na takové zvyšování mezd některé firmy ještě ekonomicky nemají.

Mnozí zaměstnanci krachujících firem však řadu měsíců nedostali od svého insolventního zaměstnavatele ani korunu...
To je bohužel pravda. Problémy Letu Kunovice, prostějovského Wisconsinu, který měl výrobu v Napajedlích, a několika dalších jsou známé. Velmi špatná situace je také ve slavičínských Vlárských strojírnách. Přesto se zdá, že i tuto tíživou situaci dokázali lidé nějak překonat. Nevím o tom, že by někdo z postižených upadl do tak hluboké a bezvýchodné vnitřní krize, že by ji chtěl třeba řešit sebevraždou.

Řada lidí se o nevyplacené mzdy soudila. Jaké jsou výsledky?
Soudy celkem jednoznačně rozhodovaly v prospěch zaměstnanců. Jejich nároky byly nesporné. A když zaměstnavatelé soudní rozsudky nesplnili, dostávali i rozhodnutí o exekuci. Ale ani potom zpravidla lidé své peníze nedostali. V případě Wisconsinu likvidátor neměl z čeho peníze vyplatit. Už byl proto podán i návrh na konkurs.

A pomoc státu?
Velmi pozitivní je zákon o insolventnosti, který platí od poloviny loňského roku. Umožňuje, aby až tři měsíční mzdy z půlročního období po podání návrhu na konkurs  firmy vyplatil lidem prostřednictvím úřadu práce stát. Jenže někteří zaměstnavatelé dluží lidem někdy i víc než tři měsíční výplaty.

Před rokem se také hovořilo o možnosti půjček lidem, kteří nedostávají výplatu...
To považujeme za méně šťastné řešení. Lidé o půjčky ani moc velký zájem neměli. Mají obavu, jestli dokážou za dva roky půjčku vrátit, jestli pak nepřijde exekutor a nebude jim zabavovat majetek, když hotové peníze nebudou mít pohromadě. A okresní úřady také chtějí při výplatě této sociální dávky zkoumat skutečnou ekonomickou situaci žadatelů návštěvami sociálních pracovníků přímo v rodinách. A o to lidé také nestojí.

Má dnes na Zlínsku perspektivu nechat syna vyučit soustružníkem či frézařem?
Jsem přesvědčen, že ano a že i do budoucna bude strojírenská výroba tvořit velkou část národního důchodu. Ve strojírenských podnicích už si začínají naříkat na nedostatek kvalifikovaných dělníků. Mnozí odešli do důchodu, někteří si založili vlastní "garážové" firmy nebo si po propuštění našli práci v úplně jiném oboru. A z učilišť noví strojaři téměř nepřicházeli. Od mladého strojaře to chce výdrž. Po získání praxe a zručnosti si někteří už dnes vydělají až přes dvacet tisíc, i když v mnoha případech při vysokém objemu přesčasové práce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sociální demokraté se v sobotu večer při sledování volebních výsledků zamkli v...
ČSSD zažila knock-out, řekl Zimola. Bývalý hejtman může začít stoupat

Po rozpadu krajské koalice se vzdal hejtmanského křesla, vedení strany ho nechalo vyškrtnout z kandidátky pro volby do Sněmovny. Část lídrů ČSSD kvitovala, že...  celý článek

Satelitní pohled na vepřín v Letech na Písecku
Vláda oznámila cenu za vepřín v Letech, stát ho koupí za 450 milionů

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané...  celý článek

KSČM: Marta Semelová (57) - poslankyně, pražská zastupitelka, pražská...
Komunistka Semelová sny nemá a chce pracovat, Herman zvažuje nabídky

Z dvou stovek dosavadních poslanců se v právě proběhlých volbách rozhodlo obhájit mandát jen 149. Ovšem pouze polovina z nich, tedy 76, se dostala do Sněmovny...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.