Historie sudetské rodiny začíná u praděda Sabine Kalff, který měl německý původ a vlastnil rozlehlé panství ve vesnici Bludov na severní Moravě. Když jeho nejmladší syn Hubert zdědil mlýn i s honosnou vilou a poté se tam vrátil z války, nikdo z rodiny nemohl tušit, že jednou o celé hospodářství přijdou.
"Moje rodina na nic takového nemyslela. Dědeček Hubert se necítil jako Němec, doma se mluvilo česky. Chtěl být stále ve svém domově, obklopen českou krajinou i lidmi," líčí Sabine, která své prarodiče nikdy nepoznala a o nešťastné historii rodiny jí v dětství vyprávěla matka.
"Maminka hovořila o tom, jak pro jejího otce přišli dva muži. Sundal si snubní prsten, manžety a nechal se odvést neznámo kam. Nikdo už o něm potom neslyšel. Rok nato se musela z Bludova odstěhovat celá rodina," líčí osudy svých příbuzných německá spisovatelka.
S traumatem se rodina nedokázala vyrovnat po dlouhá léta. A celá tato tragická událost se mezi jejími členy stala zapovězenou.
O historii své rodiny se začala zajímat právě až Sabine Kalff, jejíž matka vždy usilovala o to, aby Sabine žila v nevědomí a nesnažila se po bolestných událostech pátrat.
Zvědavost a touha odhalit pravdu však nakonec zvítězily, a když dívka nastoupila na studia kultury a literatury do Berlína, mohla o svém původu mluvit i s jinými studenty z odsunutých rodin.
"Jako bych se vrátila na místo, kde se děly ty nejhorší věci."
Nakonec byla překvapená, že příběh její rodiny se od ostatních značně liší.
Rodina Habermannových byla smíšená, nikoli pouze německá. Sabine tedy začala pátrat urputněji. Jakmile se před třemi lety setkala s filmem Habermannův mlýn a později také s knižní předlohou Josefa Urbana, rozhodla se do Bludova vydat osobně a napsat knihu o historii své rodiny.
"Když jsem zastavila auto před vilou, měla jsem strach. Přemohly mě matčiny pocity, jako kdybych se vrátila na místo, kde se děly nejhorší věci v mém životě. Pak to uplynulo a uvědomila jsem si, že to není můj příběh, ale příběh mé matky, po kterém jsem chtěla pátrat," vypráví spisovatelka, která působí na Humboldtově univerzitě v Berlíně.
Z Habermannova mlýna je dnes penzion česko-německých majitelů. "Bylo mi lehce, když jsem mohla mluvit s někým, kdo událostí není traumatizovaný," přiznává s tím, že se mohla o své rodině dozvědět více, a navíc z úplně jiného pohledu, než který jí byl předkládán doma.
V Německu příběh nevysvětleného úmrtí Huberta Habermanna příliš znám není, což je podle akademičky škoda, neboť to není příběh zlých Němců a dobrých Čechů, ale dvou smíšených kultur.
"To, že se česká strana zabývá příběhem vraždy mého dědečka, mi pomohlo najít jiný pohled," vysvětluje německá vědkyně, která si kvůli svému pátrání osvojila základy češtiny.
Na přednášce, po níž Sabine Kalff sklidila v Havlíčkově Brodě potlesk zaplněného sálu, přečetla i pár odstavců z připravované knihy Hodina ryb.
