Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Invalidní zaměstnanci musí mít minimální mzdu jako ostatní, žádá Šabatová

  • 297
Ombudsmanka Anna Šabatová žádá Ústavní soud, aby zrušil nařízení vlády stanovující minimální mzdu pro invalidní důchodce. Šabatová chce, aby byla minimální mzda pro všechny zaměstnance stejná.

Momentálně nařízení vlády stanovuje dvě minimální měsíční mzdy - pro zdravé zaměstnance 9 900 korun a pro invalidní zaměstnance 9 300 korun. Je to přímá diskriminace, řekla v úterý ochránkyně práv.

„Základní tezí Zákoníku práce je za stejnou práci stejné peníze, a ta není u invalidních zaměstnanců dodržována,“ uvedla Šabatová. Zároveň vyzvala inspektoráty práce, aby nečekaly na rozhodnutí ÚS ve věci a nutily zaměstnavatele vytvářet rovné podmínky v jejich firmách pro zdravé i invalidní zaměstnance.

O věci již Šabatová jednala s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, které podle ní přislíbilo, že se v příštím roce postará o úpravu nařízení vlády tak, aby byly nastoleny tyto rovné podmínky. Ombudsmanka ale nechce dále vyčkávat.

Sobotka chce další růst minimální mzdy

Zdůraznila, že zrušení minimální mzdy pro invalidy se bude týkat tisíců lidí v ČR. Mnozí z nich pracují v ostraze různých areálů. Zaměstnávají je bezpečnostní firmy, někteří postižení pracují jako závozníci nebo najdou uplatnění v administrativě.

Skutečnost, že zatím mohou dostávat mzdu o 600 korun měsíčně nižší než jejich zdraví kolegové, je podle veřejné ochránkyně práv zcela v rozporu se Zákoníkem práce, s antidiskriminačním zákonem a s Listinou základních práv a svobod.

Také podle šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy je nižší minimální mzda pro lidi s handicapem diskriminační. Ombudsmančin krok ale považuje za mediální a unáhlený.

Podle Krásy ale ombudsmanka svým krokem srovnání neurychlí. Potrvá, než Ústavní soud věc projedná. Pokud by soudci nařízení zrušili, vyzvou vládu k řešení, které už mezitím bude na stole, dodal Krása. „Dohodli jsme se na tomto termínu, aby zvýšení nepředstavovalo takový nárazový skok, protože vedle růstu minimální mzdy jsou potřeba i kompenzace pro zaměstnavatele. Dohodu vláda plní,“ uvedl Krása.

„Invalidní důchod není luxusní dávkou navíc“

Šabatová zdůraznila, že celá věc je o překonávání stereotypů. To že někdo dostává invalidní důchod, neznamená, že mu může jeho zaměstnavatel jen tak krátit mzdu s odůvodněním „vždyť tento člověk má vlastně dva příjmy“.

Podobný problém měli kdysi v ČR pracující senioři, uvedla ombudsmanka. Trvalo podle ní zhruba 20 let, než si zaměstnavatelé zvykli na to, že pokud zaměstnávají důchodce pobírajícího starobní důchod, v žádném případě to neznamená, že mu mohou za odvedenou práci dávat méně.

Invalidní důchod je kompenzací za to, že si postižení nemohou příliš vybírat druh zaměstnání na trhu práce a potýkají se s mnoha dalšími úskalími. Není „luxusní dávkou navíc“, řekla Šabatová.

V Česku byl už rozdíl mezi minimální mzdou pro zdravé a postižené zaměstnance smazán v roce 2013. Sedm měsíců tehdy platila jedna minimální měsíční mzda 8 tisíc pro všechny. Od 1. srpna 2013 se stát vrátil k dřívější praxi, tedy k rozdílným minimálním mzdám pro zdravé a handicapované.

Běžná minimální mzda se letos v lednu zvýšila o 700 korun, nejnižší výdělek invalidů vzrostl proti loňsku o 1 300 korun. V Parlamentu je návrh na zvednutí příspěvků pro zaměstnavatele. Nyní dostávají na mzdu postiženého až 8 000 korun.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video