Třiapadesátiletý Voleník, který od mládí trpěl vážnými zdravotními problémy, zemřel předminulý týden v Kodani během služební cesty po Dánsku.
Patřil mezi málo lidí, o nichž můžeme říci, že dávají dobrý příklad, řekl nad Voleníkovou rakví prezident Václav Klaus. Podle něj byl Voleník příkladem statečnosti, moudrosti, rozvahy a profesionality, laskavosti, humoru i přátelství a lásky.
"Vyprávěl mi o tajemství svých dýmek i o tajemství své bolesti," svěřil se předseda sněmovny Lubomír Zaorálek.
"Svůj smutek prožíval sám, ale nikoho v jeho smutku neodmítl, uvedl Voleníkův přítel, ministr kultury Pavel Dostál. "Měl rád dobré víno, dobře zakouřené dýmky a umění."
Voleník byl podle premiéra Vladimíra Špidly důsledný, nic neodpustil, ale uměl být i lidský a neponižoval druhé. Nynější NKÚ je odrazem jeho osobnosti. "Dílo je dokončeno a schopno dalšího rozvoje," zdůraznil Špidla.
NKÚ se stal pod Voleníkovým vedením v Evropě uznávanou institucí, řekl prezident Německého účetního dvora Dieter Engels. "Přesto byl jeho šéf víc než mužem čísel, rozvah a účtů. Měl nadání získávat lidi a dotknout se jejich srdcí," řekl.
Voleníkovi spolupracovníci připomněli, že byl zpravodajem zákona o rozdělení Československa. "Pracoval profesionálně, ale jeho postoj k rozdělení země byl velmi skeptický a jako jediný člen ODS se ve federálním shromáždění zdržel hlasování," podotkl místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf, který se s ním rovněž přišel rozloučit.
"Byl to neuvěřitelně slušný člověk nejenom svou oddaností práci, kterou zastával, ale i svým celoživotním postojem," dodal komunistický lídr.
Slovům řečníků, Beethovenově hudbě v provedení Stamicova kvarteta i úryvku z knihy Josefa Čapka "Kulhavý poutník" naslouchalo za naprostého ticha na 600 smutečních hostů. Tiše zazněly i povely velitele čestné stráže k odchodu, poté co dozněla státní hymna. Čest jeho památce, říkali všichni.
Voleník se narodil 1. března 1950 v Praze. Byl členem ODS a jako první a dlouholetý šéf NKÚ se těšil respektu napříč politickým spektrem. Samotný pohřeb se po rozloučení uskuteční na přání rodiny v úzkém kruhu nejbližších.
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfina přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfina přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfina přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfina přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfína přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfína přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfína přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
 S Lubomírem Voleníkem se do pražského Rudolfína přišlo rozloučit na 600 smutečních hostů. (17. června 2003) |
