S Václavem Havlem se loučí Ostrava, kde ho komunisté věznili

Byl spíše malý vzrůstem. Rád žertoval. Když jste se s ním potkali po letech, zajímalo ho, jak se vám daří. Občas nevěděl, co říci, ale to důležité řekl dostatečně nahlas. Tak na Václava Havla vzpomínají osobnosti z Moravskoslezského kraje. Právě zde, ve věznici v Ostravě-Heřmanicích, ho komunisté v 80. letech věznili.

"Poprvé jsme se potkali v Hradci u Opavy. Primátorem Ostravy jsem byl teprve dva měsíce. Neměl jsem vůbec pocit, že jsem primátor a on prezident," vzpomíná europoslanec Evžen Tošenovský na setkání s Václavem Havlem.

Václav Havel v Ostravě-Heřmanicích

Ve věznici v Ostravě-Heřmanicích byl disident Václav Havel zavřený na počátku 80. let. Byl odsouzený na 4,5 roku i za to, že byl jedním z prvních mluvčích Charty.

Václav Havel strávil Vánoce spolu s ostatními vězni v takzvané kulturní místnosti. "I na Hod boží jsem se dost díval na televizi a byl nucen zhlédnout různé nejapné estrády a vyslechnout spoustu bezduchých písniček," napsal Havel z vězení po Vánocích v roce 1980. Odpykal si zde první rok z trestu a právě odsud psal proslulé Dopisy Olze.

"Patřil k ne moc vysokým lidem. A já jsem byl zase trochu přerostlejší, takže když jsme pokládali věnce k památníku prvního odsunu Židů, říkal mi: Moc blízko ke mně nechoďte, já si na to špatně zvykám. Z toho si dělal legraci pokaždé," líčí Tošenovský.

V Moravskoslezském kraji byl Václav Havel již jako prezident Československé republiky několikrát. Jak na něj vzpomínají představitelé Moravskoslezského kraje?

Lobkowicz: Vzpomínám na Havla, když se loučil s kardinálem Tomáškem

Například biskup ostravsko-opavský František Václav Lobkowicz se s Havlem setkal vícekrát. "Jedna z nejkrásnějších osobních vzpomínek je z července roku 1992, kdy Václav Havel ukončil úřad prezidenta Československé republiky a přišel se na pražské arcibiskupství rozloučit s kardinálem Františkem Tomáškem, který tehdy prožíval poslední dny svého života," popisuje František Václav Lobkowicz.

Ostravské loučení

"Pan prezident byl při tomto setkání trochu rozpačitý. Nevěděl, co dělat, co říci. Přesto to bylo milé setkání dvou lidí, kteří měli o čem hovořit," vzpomíná biskup.

S Václavem Havlem se setkal naposledy před třinácti lety u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu.

"Tehdy jsem byl již biskupem v Ostravě. Václav Havel se u mě na chvíli zastavil a přeptal se, jak se mi daří na novém působišti. Bylo to milé," říká Lobkowicz.

Politolog Jarmara: Havla a Masaryka mnohé spojuje

Jen jednu osobní zkušenost s Václavem Havlem má ostravský politolog Tomáš Jarmara. Po 17. listopadu 1989 jej viděl v Ostravě na dnešním Masarykově náměstí. Jarmara byl tehdy v roli studenta, Havel jako vůdce revoluce. "Bylo to velmi emotivní. Ostrava byla baštou komunismu a do poslední chvíle to tu bylo dramatické," sděluje Jarmara.

"Pamatuju si, jak jsme jako studenti tehdy ještě na náměstí Lidových milicí byli na Václava Havla velmi zvědaví. Jedna paní nás pustila k sobě do bytu, stál jsem na balkoně poblíž Staré radnice, ale co Havel tehdy na náměstí říkal, to už si bohužel nepamatuju," líčí ostravský politolog.

Podle něj zemřela jedna z největších postav české historie. "S Masarykem bych jej nerad srovnával, ale mnohé je spojuje. Je to osobní statečnost, schopnost zaujmout stanovisko navzdory většinovému názoru. Česká společnost byla v 70. a 80. letech velmi apatická, lidé jezdili na chaty, co se děje kolem nich, neřešili. Havel ano. Podobné to bylo s Masarykem. Všichni včetně něj věděli, že Rukopisy královédvorský a zelenohorský jsou falza, ale jedině on to řekl nahlas, za což ho lidé vypískali," dodává Jarmara.