Nechodící pacienti se teď pohybují s pomocí malého jeřábu zavěšeného na stropních kolejnicích. Zařízení stálo 700 tisíc korun a pomůže lidem trvale upoutaným na lůžko, kteří se dosud bez asistence několika lidí nemohli dostat ani na toaletu či do koupelny.
Takových pacientů je v Tanvaldu asi třicítka. "Je to dobré," pochvaloval si svezení pacient Ota Pažout, který se nechal jeřábem přenášet do jídelny na oběd.
"Dosud vždy minimálně dva zdravotníci zvedali pacienta z postele, posadili ho na kolečkové křeslo, namáhavě odtlačili do koupelny, tam přesadili na koupací sedačku, umyli a pak celý proces absolvovali znovu. Byla to obrovská dřina," primář léčebny Vladimír Poupa.
Nyní pacient v pokoji s nepatrnou pomocí jednoho asistenta nastoupí přímo z postele do závěsu jeřábu a zdravotník jej bez námahy přenese například na toaletu. Při jízdě se pacienti mohou nohama dotýkat země, takže méně postižení lidé mohou nacvičovat chůzi.
Zdravotní sestra z Ústřední vojenské nemocnice v Praze Lenka Suchá ví, že zákoník práce nedovoluje ženám zvedat těžká břemena. "Učili nás to už ve škole, ale pacient přece není břemeno. Neznám kolegyni, která by kvůli tomu neměla zdravotní problémy: bolesti zad, křečové žíly či povolené úpony držící močový měchýř."
Zvedáky či jeřáby jsou podle ní prima. "Jenže se v nemocnicích často nedají používat. Nepočítalo se s tím při stavbě nemocnic, takže jsou moc velké na to, aby se s nimi dalo zajet mezi postele nebo projet dveřmi. Někdy radši zvednete pacienta sami, než abyste museli stěhovat nábytek v celém pokoji."
Hlavní sestra pražské Thomayerovy nemocnice Dana Jurásková potvrzuje: "Máme různé jeřáby a zvedáky nejméně na třetině oddělení, ale sestřičky s tím nechtějí pracovat. Často raději pacienta uchopí samy nebo si zavolají sanitáře či zaměstnance hlídací služby. Pomůcky tak často leží ve skladu."
