Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

S teroristy budou bojovat ruce a obličeje

  12:14aktualizováno  12:14
Teroristé se loni v září nevědomky zasloužili o rozvoj biometrie - techniky rozpoznávání tělesných znaků. Klíčovým tématem oboru se pomalu stává vnitřní bezpečnost. Odborníci teď horečně pracují na nových postupech osobní identifikace. Tam, kde lidem dosud ke vstupu nebo k potvrzení transakcí a dokumentů, stačila různá hesla, PINy nebo magnetické karty, otevřou v budoucnu dveře jen nezfalšovatelné tělesné znaky.

K průkopníkům nové metody patří berlínská společnost Dialog Communication Systems a mnichovská vývojová laboratoř výrobce čipů Infineon. Pro její zaměstnance začíná pracovní den pohledem do kamery, která podle tvaru obličeje usoudí, zda dotyčného pustí do bezpečnostní zóny.

"Zájem o biometrii po 11. září prudce vzrostl," říká Astrid Albrechtová z Německého svazu spotřebitelských centrál s tím, že mnohé podniky už plánují nové projekty. Testy nové technologie už běží na největším německém letišti ve Frankfurtu nad Mohanem.

Úřady o nové technologii vědí
Debatu o otiscích prstů, barvě oční duhovky a tvaru obličeje výrazně posunul i ministr vnitra Otto Schily, který navrhl zanést biometrický otisk do osobních průkazů.

Spolkový sněm už koncem loňského roku schválil sérii protiteroristických opatření, která zahrnují i rozšíření zatím neupřesněných identifikačních parametrů v dokladech.

Biometrické rozlišovací postupy
Biometrické rozlišovací postupy vycházejí z předpokladu, že určité znaky jako otisk prstů, hlas, pohyb rtů nebo tvar tváře jsou relativně neměnné a lze je využít k rozpoznávání. V praxi se tělesné znaky zaznamenávají na čipu, kde se pak srovnávají s originálem.

"Pro všechny postupy je ale zatím společné, že neumožňují stoprocentní rozpoznání," shrnuje poznatky Henning Arendt, který na spolkovém ministerstvu hospodářství projekt biometrického rozlišování vede.

Změny a chyby
Vzhledem k tomu, že se člověk mění, podléhají i zdánlivě neměnné znaky tomuto procesu. Při poměrně nízké hladině tolerance stačí i malá rána na prstu a počítač hlásí chybu.

Míra chybnosti může podle Arendta dosahovat až dvouciferného procentuálního podílu. "Není proto možné, aby například z osmdesáti milionů německých občanů mělo byť jen deset procent problémy s přechodem hranic," říká.

Proto se dosud biometrie podle odborníků hodí spíše pro využití v malých okruzích lidí třeba v citlivých provozech. Širší zavádění se zatím testuje. Je také nutné ještě zjistit, zda se nedají systémy oklamat třeba fotografiemi, zvukovými nahrávkami nebo videozáznamem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.