"Menší děti si třeba vybíraly smajlíka, který vyjadřoval, jak v daném týdnu zvládli matematiku. Starší žáci napsali, že pracovali například na třicet procent," přibližuje Ivana Honsnejmanová, ředitelka Základní školy Klíč v České Lípě.
To, jak se žáci sami hodnotili, sice nebylo pro učitele rozhodující, ale měli k tomu přihlédnout. Školy mají nově známkovat individuálně a nevyhýbat se ani slovnímu hodnocení.
Hlavní část reformy však spočívá v něčem jiném - škola musí mít vlastní vzdělávací program, který nahrazuje dřívější osnovy.
Učitelům dává volnější ruku - mohou si plánovat, kterým předmětům dají přednost a navzájem je propojovat, aby žáci probírali látku z různých úhlů. Výuka by měla být tvůrčí a živější.
Škrtli půl miliardy
Na to, jak moc berou školy reformu vážně, se zaměřili i inspektoři. Podle jejich průzkumu si s reformou bez problémů poradilo zhruba 40 procent škol. Dalších 56 procent mělo rezervy. Jen tři procenta škol vzdělávací programy odbyla.
"Vzhledem k tomu, že reforma probíhala první rok, je to úspěch," hodnotí to mluvčí školní inspekce Libor Vacek.
Ne všichni však přijali reformy nadšeně. Řadě učitelů vadí, že jim přibyla práce, aniž dostali korunu navíc - složité vzdělávací programy vypracovávají ve svém volnu.
Letos navíc poslalo ministerstvo do škol o půl miliardy korun méně na učebnice a ostatní pomůcky. "Nejde jen o to, co se děti učí, ale i o metodu. Bez dobrých pomůcek je celá reforma k ničemu," říká ředitelka Honsnejmanová.
Změnám nepřejí ani někteří rodiče - práce ve skupinách či interaktivní učebnice jim ztěžují kontrolu nad tím, jak děti umějí látku.
"Tyhle problémy jsou hlavně u moderních učebnic jazyků, kde není vysvětlena gramatika," potvrzuje Stanislava Stašková z Prahy, matka dvou školáků. Sama však k nepřátelům reforem nepatří. Uvítala by naopak ještě tvrdší změny. "Na školách se učí stejně jako před pětadvaceti lety," míní.
Reformy budou pokračovat i příští rok. Prvňáci a šesťáci si nový způsob výuky "vezmou s sebou" do vyšší třídy. Přidají se k nim noví prvňáci a šesťáci - a stejně jako letos i primáni na osmiletých gymnáziích.
"Na programu pracujeme už teď. Hned první týden čeká primány takzvaný Prima týden. Každý den bude nějak tematicky zaměřený, budeme mít třeba instruktáž v karate, další den bude výtvarný a hudební," popisuje Aleš Říman, budoucí třídní havlíčkobrodských primánů.
Na co školy zapomínají
Inspekce zjistila, že největší problém měly školy s hodnocením žáků, kteří potřebují zvláštní přístup kvůli nějakému handicapu. Pravidla pro ně nevypracovala třetina škol.
I proto včera ministr školství Ondřej Liška představil plány, jak tyto děti lépe začlenit do třídy. "Do přípravného ročníku před první třídou budou moci chodit dva roky a zvýší se plat jejich asistentů," plánuje Liška.
