Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

S radioaktivní municí si mohou hrát děti

  15:44aktualizováno  15:44
Mise OSN, která zkoumala jedenáct míst v Kosovu postižených při bombardování silami NATO na jaře 1999, našla úlomky munice s ochuzeným uranem a zjistila známky radioaktivity na osmi z nich. Zkoumaná místa patří do 112 oblastí, které Severoatlantická aliance označila za své cíle při bombardování zbraněmi s ochuzeným uranem. Diskuse kolem ohrožení zdraví při použití munice s ochuzeným uranem v Bosně a v Kosovu propukly loni v prosinci, když italský ministr obrany Sergio Mattarella oznámil, že vyšetřuje 30 případů onemocnění vojáků, kteří ve zmíněných oblastech sloužili.

Mise našla kontaminovanou půdu
 "Jen na třech z jedenácti zkoumaných míst nenašli odborníci žádné znaky radioaktivity ani úlomky zbraní s ochuzeným uranem," řekl šéf mise Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Pekka Haavisto. "Na osmi dalších místech bylo zjištěno mírné zvýšení radiace paprsků Beta, a to buď v místech dopadu munice nebo kolem těchto míst," uvádí se v komuniké UNEP.

Odborníci z mise OSN prováděli na místě testy v budovách a ve zničených vozidlech a shromáždili vzorky půdy, vody a rostlin, které analyzují v laboratořích. Už ale
konstatovali, že na některých místech je půda lehce kontaminována, a snaží se zjistit, zda to znamená ohrožení pro zdraví lidí nebo životní prostředí.

"Může se stát, že děti si některé z těchto úlomků seberou na hraní. Dokonce i dospělí mají ve zvyku sbírat suvenýry z války a ukládat si je v bytech, kde potom mají zdroj radioaktivity," tvrdí Pekka Haavisto.

Zbytky munice se válejí poblíž obcí
Pekka Haavisto pro rádio BBC uvedl, že je překvapující, že zbytky munice s ochuzeným uranem se ještě rok a půl po bombardování válejí na zemi, často poblíž obcí.

Ochuzený uran se používá pro zpevnění střel, aby snadněji pronikaly pancéřovou ochranou. Někteří vědci se domnívají, že zplodiny, které vznikají při nárazu střely do cíle a hoření, mohou po vdechnutí způsobit zdravotní problémy.

Diskuse o balkánském syndromu začaly loni

Odborníci z mise varují před riziky, které hrozí při čištění zamořeného území. "Když budete odpalovat miny v této oblasti, kde jsou zbytky munice s ochuzeným uranem, pravděpodobně odpálíte také tuto munici a vdechnete její prach," prohlásil podle Haavisto a dodal: "Nelze vyloučit, že zdraví mnoha lidí bylo tímto typem munice už vážně poškozeno."

Diskuse kolem ohrožení zdraví lidí při použití munice s ochuzeným uranem v Bosně (1994-1995) a v Kosovu (1999) propukly loni v prosinci poté, co italský ministr obrany Sergio Mattarella oznámil, že vyšetřuje 30 případů onemocnění vojáků, kteří sloužili ve zmíněných oblastech. U dvanácti z nich se vyvinula rakovina a pět jich zemřelo na leukémii.

Od té doby přibývá oznámení o úmrtí na zhoubná onemocnění nebo o vážných zdravotních problémech u vojáků z různých zemí Evropy, kteří sloužili v mírových misích na Balkáně. V Belgii zemřelo za těchto okolností pět vojáků, v Nizozemsku a Španělsku dva, v Portugalsku, v Maďarsku a České republice po jednom.

Záhadná nemoc se zkoumá v řadě zemí
V řadě zemí se vyšetřují další případy záhadných zdravotních problémů válečných veteránů, které u nich nastaly po návratu z balkánských misí. Například ve Španělsku bylo zjištěno nejméně osm případů rakoviny mezi vojáky a dobrovolníky, kteří pracovali v posledních měsících v Bosně a v Kosovu, Francie a Belgie registrovaly každá čtyři případy. Po jednom podobném případu zkoumá rovněž Británie a Řecko. Tyto země nicméně dementují, že by jejich vojáci byli kontaminováni ochuzeným uranem, a příčinu jejich onemocnění nebo úmrtí nedávají zatím do souvislosti s pobytem na Balkáně.

Nikde zatím nebyla hodnověrně prokázána souvislost mezi onemocněním a zářením ochuzeného uranu. USA, které jako jediné tuto munici na Balkáně používaly, ji rovněž odmítají. Řada evropských států nicméně  požádala NATO o bližší vysvětlení účinků zbraní s ochuzeným uranem.

Řecký ministr chce vysvětlení
Řecký ministr obrany Akis Tsochadzopulos požádal v pátek svého švédského kolegu Björna von Sydowa, jehož země nyní předsedá EU, aby inicioval na evropské úrovni požadavek, aby byly osvětleny případné nebezpečné důsledky použití munice s ochuzeným uranem v Kosovu.

Řecký ministr potvrdil, že řečtí vojáci uskutečnili v březnu, dubnu a květnu analýzy oblasti kolem města Uroševac na jihu Kosova, kde působí řečtí vojáci, a že neexistuje žádné nebezpečí. Příští týden tam odjede další tým odborníků. Právě probíhá  vyšetření 3553 řeckých vojáků, kteří v Kosovu a Bosně sloužili.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Léky jsou v Africe k dostání i na trzích. Jejich kvalitu zde však nikdo...
V Africe bují byznys s padělanými léky. Obsahují škrob i nemrznoucí látku

V byznysu s padělanými léky se ročně točí miliardy dolarů. Do oběhu se dostávají hlavně v rozvojových zemích, kde je lidé kupují na trzích. Stále častěji se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.