Kostarický prezident Arias, nositel Nobelovy ceny za mír, se stal prostředníkem mezi levicovým honduraským prezidentem Manuelem Zelayou, kterého armáda svrhla koncem června, a Robertem Michelettim, novou prozatímní hlavou státu.
Oba znepřátelení politici se sjeli do Kostariky už ve čtvrtek a s Ariasem se sešli každý zvlášť. Společné setkání odmítli. V pátek už jednaly jen jejich delegace. A rovněž bez výsledku. Jediné, na čem se zmocněnci byli schopni dohodnout, je, že se znovu sejdou a že datum určí Arias.
"Tak hluboký konflikt se nedá vyřešit během jedné schůzky," prohlásil Oscar Arias. Zelaya odletěl ve čtvrtek - hned po jednání - do Dominikánské republiky, kde ho tamní prezident Leonel Fernández přijal se všemi vojenskými poctami.
Chávez: Je to velká chyba USA
Na jednání v Kostarice hned zareagoval Zelayův velký spojenec, levicový venezuelský prezident Hugo Chávez. V podstatě řekl, že celá myšlenka jednat je špatná, protože s povstalci se nemluví. "Vést dialog s honduraskými pučisty není možné, to je prostě nevhodné," citovala ho španělská verze BBC.
"Návrh na zahájení dialogu je velkou chybou přicházející ze Severu," prohlásil Chávez. Na mysli měl Washington a ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. "Bylo strašné sledovat Ariase, jak ve svém paláci přijímá honduraského uzurpátora. Věříme, že se jednalo o omyl, nechceme si myslet, že jde o nějaký plán Obamy s Clintonovou," dodal.
Puč v Hondurasu. Manuel Zelaya s venezuelským prezidentem Chávezem (28. června 2009)
Američané na Chávezova slova reagovali zdrženlivě. Prohlášení venezuelského prezidenta bylo "předčasné, protože k rozhovoru mezi Zelayou a Michelettim vůbec nedošlo", řekl mluvčí ministerstva zahraničí Philip Crowley.
"Vyjednávání teprve probíhají a jsou tou nejlepší cestu, jak vyřešit krizovou situaci mírově a umožnit Hondurasu návrat k demokratickému ústavnímu pořádku," dodal Crowley.
Ozval se i Fidel
Zelayu podpořil i bývalý kubánský vůdce Fidel Castro. Pokud se svržený honduraský prezident nevrátí do úřadu, Jižní Americe hrozí nová vlna vojenských převratů, napsal ve svém posledním článku.
Krize v HondurasuKrize ve středoamerickém Hondurasu propukla 28. června, kdy armáda svrhla prezidenta Manuela Zelayu. Ten se totiž snažil uspořádat referendum o změně ústavy, která by mu umožnila zůstat v úřadu. A to navzdory rozhodnutí soudu, že plebiscit je nezákonný. Bohatý statkář Zelaya se do čela země postavil po prezidentských volbách z listopadu 2005. Postupně se víc a víc přikláněl k levici a stal se velkým spojencem venezuelského prezidenta Cháveze. Pučisté ho před dvěma týdny přiměli odletět ze země. Minulý víkend se zkusil vrátit - v letadle zapůjčeném právě Chávezem - ale marně. Převrat v Hondurasu vyvolal napětí v celém regionu. Spojené státy podporují návrat demokraticky zvoleného prezidenta a jedné z nejchudších zemí v Americe pozastavily finanční pomoc. Nejde jen o 16,5 milionu dolarů na vojenské programy, ale v ohrožení je i dalších asi 200 milionů. Opatření se ale nedotknou humanitární pomoci, tedy peněz na jídlo, prevenci AIDS a na péči o děti, uvedlo americké velvyslanectví v Tegucigalpě. Finanční kohoutek zavřela i Venezuela: přestala sedmimilionové zemi dodávat ropu. Světová banka zmrazila čerpání úvěru. (zdroj: ČTK) |
