Do dosud nejsilnějšího souboje o milion českých uživatelů internetu se pustily velké firmy, které dosud stály stranou.
„Do konce roku vydáme na reklamu služby quick.cz desetimiliony. V internetu se rozhodují zákazníci hodně instinktivně, záleží na propagaci značky,“ říká ředitel divize Telecomu Internet OnLine Vít Šubert. Srovnatelný rozpočet má připraven konkurenční Contactel pro svůj portál redbox.cz.
Přes internetové portály se na internet dostává drtivá většina lidí. Nabízejí totiž na jednom místě všechny základní informace - od katalogu služeb, vyhledávání, elektronické pošty až po aktuální zpravodajství. První pozice mezi českými portály patří už od jeho vzniku před čtyřmi lety Seznamu. I ten se zapojil do reklamního soupeření a objevuje se v hlavních televizních časech. Podle svého šéfa Iva Lukačoviče vyčlenila na propagaci několik milionů korun.
Seznam ještě s Atlasem představovaly loni téměř jedinou možnost, jak se v českém internetu orientovat. Během roku se počet hlavních portálů rozšířil až na pět.
Masivní reklama Telecomu i Contactelu má do roka prosadit jejich služby mezi špičku a ohrozit dosavadní vedoucí trojici v této oblasti - seznam.cz, atlas.cz a centrum.cz. „Chtěli jsme připojení do internetu skloubit s dalšími informacemi pro uživatele,“ vysvětluje Šubert, podle kterého by měl být během dvanácti měsíců quick.cz nejhůře druhým největším českým portálem.
Z široké nabídky samozřejmě výrazně těží uživatelé. „Jednotlivé firmy se předhánějí v nápadech a hodnotě služeb. Příkladem může být velikost schránek elektronické pošty nebo úroveň zpravodajství,“ míní Jiří Donát z poradenské společnosti Deloitte& Touche.
Okruh portálových služeb by se měl navíc ještě do budoucna zvýšit. Jedním z nových hráčů by měl být například i největší český zpravodajský server idnes.cz, na kterém přibývá obchod či možnost osobního nastavení stránek a postupně by se měl rozšířit i o vyhledávání.
Pro všechny portály však na trhu zřejmě místo nebude. „Podle našich průzkumů a zkušenosti ze zahraničí mají šanci tak tři,“ soudí Šubert. Podle Ivo Lukačoviče bude mít nová konkurence obtížnou pozici. „Seznam.cz má třicet zaměstnanců a je největší. Naši konkurenti potřebují téměř stejný počet lidí, aby nabídli to samé, co my, ovšem jejich návštěvnost je mnohem nižší. Při srovnatelných nákladech tak mají výrazně nižší výnosy,“ říká Lukačovič.
Hlavní příjmy internetových portálů totiž tvoří peníze z internetové reklamy, která je na návštěvnosti stránek závislá. V loňském roce dokázal vydělat jen seznam.cz, který při tržbách 12 milionů korun dosáhl zisku 2,2 milionu. Ostatní firmy údaje nezveřejňují, pohybují se však ve ztrátě.
I na mnohem větším americkém trhu se v současné době ukazuje, že dlouhodobě se může udržet jen pár největších. Menší hráči se už nesnaží pokrývat úplně všechno a postupně se specializují: například go.com na oblast volného času, AltaVista výhradně na vyhledávání. Také v tuzemských podmínkách tak lze očekávat, že konkurenční boj postupně dotlačí slabší rivaly ke specializaci. „Šance zde pořád jsou, jen je potřeba odlišit se a přinést něco nového. Prostor je například v audio- nebo videoslužbách,“ míní Oldřich Bajer z centrum.cz.
Způsob, jak se odlišit od dosavadních lídrů, bude zřejmě muset hledat i Contactel a Telecom. „Můžou rozjet velkou kampaň a navnadit tak mnoho uživatelů, to je jen otázka peněz. Ovšem když u Contactelu uvidím to samé, na co jsem byl dosud zvyklý na Seznamu, je otázka, proč bych měl na jeho redbox.cz zůstat. Pokud nové portály nenajdou něco opravdu odlišného, zůstanou jen jedněmi z několika, a to bude problém,“ míní šéf internetových projektů vydavatelství Computer Press Pavel Knapp.
Silné finanční zázemí telekomunikačních operátorů by tak časem mohlo přispět ke konsolidaci trhu. „Kdyby se třeba firmy Contactel nebo Telecom ocitly v problémech, mohou převzít atlas.cz nebo centrum.cz. V těch mají podíly rizikoví kapitalisté a ti budou časem hledat způsob, jak svou investici zhodnotit,“ říká bývalý finanční analytik Martin Nejedlý, nyní ředitel projektu fincentrum.cz. Atlas i Centrum získaly na jaře peníze od fondů rizikového kapitálu. V obou případech zůstala částka nezveřejněná, podle odhadů se však pohybovala okolo sto milionů korun.
