A nepopírají to ani politici ODS považovaní až donedávna za nejvěrnější Klausovy opory. "Období přechodu musí proběhnout co nejdůstojněji, pokud by se ODS s Václavem Klausem rozešla ve zlém, jenom by na to doplatila," říká například poslanec Jan Vidím.
Snad nikdo totiž v ODS nepochybuje, že Klausovi i po odchodu z čela strany zůstane mimořádně silný neformální vliv. První známky nové éry po Klausovi jsou však už teď zřetelné: kampaň ODS pro senátní a komunální volby. Vůbec poprvé v ní Klaus nehraje hlavní roli, ODS naopak zdůrazňuje, že její síla spočívá v "týmovém duchu".
Sám Klaus úvahy o své budoucnosti ještě veřejnosti neprozradil. Ale v pondělí řekl, že své rozhodnutí o kandidatuře do čela ODS na prosincovém kongresu, či dokonce na prezidentský post oznámí dříve, než měl v plánu. Tedy ještě před podzimními volbami. Víc už však neřekl.
ODS řeší, jak se rozloučit s Klausem
To Václav Klaus asi nečekal: i jeho nejbližší lidé otevřeně říkají, že jeho éra v ODS končí. Liší se většinou jen v názoru na to, kdy a jak se to má stát. Nedá se to přehlédnout, zvlášť když to teď ODS dává znát i na svých plakátech. Doby, kdy nejsilnější pravicovou stranu voličům prodával téměř výhradně Klaus, jsou definitivně pryč.
Na hlavním billboardu pro nadcházející volby, který ODS představila, je Klaus obklopen desítkou dalších členů své strany, už "pouze" jako první mezi rovnými. Ve skupince vedle něho stojí téměř výhradně nekonfliktní a veřejností kladně přijímané tváře ODS.
A všichni lídři svorně zdůrazňují, že tvoří především "tým". "Chceme demonstrovat určitý posun uvažování v ODS," vysvětloval Klaus novou tvář své strany. Ten posun je opravdu znatelný. ODS se po jedenácti letech zřejmě definitivně vydala na cestu do éry "po Klausovi".
To, co bylo v ODS léta téměř tabu, se dalo do pohybu. Zvlášť když svou kandidaturu do čela strany ohlásil oblíbený moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský.
"Tošenovský může ODS dodat to, co jí chybí. Klidnější, méně konfrontační tvář, která by dokázala oslovit více lidí, než se to daří dosud. Klaus dokáže velmi ostře formulovat své postoje, a to velkou část příznivců ODS odpuzuje," prohlásil nedávno místopředseda ODS Ivan Langer v Lidových novinách.
A není sám - touhou reformovat ODS zahořeli v posledních týdnech lidé, kteří se až doposud profilovali jako Klausovy opory. "Evžen Tošenovský jako předseda strany nemá v této zemi konkurenci," řekl další místopředseda Miroslav Beneš.
V pondělí se nakonec v MF DNES připojil i třetí ze čtyř místopředsedů, Petr Nečas - a ačkoliv své odpovědi formuloval velmi diplomaticky, vzkaz byl jednoznačný: aby strana vyhrála příští volby, musí se výrazně změnit. S Klausem v čele ODS už bohužel volby nevyhraje.
Na Klausově straně tak zdánlivě zůstal jediný místopředseda - Jan Zahradil. "Taky mě překvapilo, kolik reformátorů ODS se v posledních týdnech objevilo," říká Zahradil. "Já takové pocity nikdy ventilovat nebudu. Své výhrady dokážu říct Václavu Klausovi do očí."
Zahradil Klause na veřejnosti nekritizuje, o nutnosti reformy ODS však zjevně nepochybuje ani on - už v létě připustil, že se bude ucházet o post předsedy. Rozhodne se definitivně až po komunálních a senátních volbách. Pokud do souboje půjde, může počítat s Klausovou podporou.
A nikdo nepochybuje, že Klausův postoj bude pro budoucnost ODS rozhodující. Právě proto v minulých dnech středočeská ODS navrhla "postupný plán" nahrazení Klause.
Na nadcházejícím kongresu by měla být zřízena funkce prvního místopředsedy ODS. V čele by ještě rok zůstal Klaus, který by v roce 2003 převzal funkci čestného předsedy. (O post prvního místopředsedy už projevil zájem Zahradil.) "Je to pragmatická úvaha," říká spoluautor návrhu, poslanec Jan Vidím. "ODS prostě nemůže Klause vyhnat. Bylo by to minimálně neslušné. Pokud by Klaus odešel ve zlém, můžeme voliče spíše ztratit. Slušný a důstojný odchod může naopak voliče přitáhnout."
Na rizika "rozchodu ve zlém" se zasloužilým otcem-zakladatelem upozorňoval v pondělní MF DNES i Petr Nečas - ODS zjevně straší osud britských konzervativců. Ti se poté, co v roce 1990 nemilosrdně odstavili Margaret Thatcherovou, dostali do hluboké krize a už deset let nevyhráli volby.
Václav Klaus se zatím k vnitrostranickým debatám o své budoucnosti nevyjadřuje - jen si podle lidí z jeho okolí v soukromí několikrát postěžoval na náhlou změnu názoru svých dlouholetých opor. "Kdyby opravdu existovala poptávka po ODS bez Klause, měla by Unie svobody nejspíš osmnáct procent," říká Klausův nejbližší spolupracovník Ladislav Jakl.
"Lidé, kteří ho teď vyzývají k odchodu, považují výsledek voleb do sněmovny za výsledek špatně zmanažované kampaně, ne za výsledek reálné nálady ve společnosti, a rádi by se po letech v opozici vrátili k moci. Já bych ale za větší nebezpečí považoval rozbřednutí ODS." Klaus však teď podle svého poradce rozhodně "nepláče v koutě": "Nenechá si nic vnutit, o své budoucnosti rozhodne sám."
