Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

S domácím násilím pomohou strážnice

  1:00aktualizováno  1:00
Ženy, které jsou vystaveny domácímu násilí, se budou brzy moci obrátit na městskou policii. Pomoc v nouzi jim nabídnou speciálně proškolené strážnice. Do projektu, který je financován z fondů Evropské unie, se zatím zapojilo 40 strážnic z Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Do projektu se zatím zapojilo 40 strážnic z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. | foto: Monika Kornetová

Projekt "Žena - bezpečí s novou tváří pro město", podle kterého se školí policistky, vymyslela Irena Ščerbová. Policistky podle ní mají "využít své ženské schopnosti ve vypjatých situacích".

"Můj prvotní impulz vyplynul z případu jedné kamarádky, která se mi asi před dvěma roky svěřila s tím, že byla jako dítě sexuálně zneužívaná svým vlastním dědou. Dnes má celkem vysoké postavení, ale s minulostí se dodnes nemůže psychicky srovnat," říká Ščerbová.

"Vyprávěla mi, jak jí postupně docházelo, že dědovo chování není normální, a tak se svěřila mamince, ale ta to popřela, protože to bylo naprosté tabu. V rodině z ní pak udělali bláznivou holčičku, ačkoli všichni vlastně znali pravdu. A děda s tím nepřestal. Neměla možnost se na kohokoli obrátit," vypráví autorka projektu.

"Mám představu, že právě v takových případech bude žena strážnice nejbližší člověk, na kterého se bezmocné dítě či dívka bude moci obrátit. Právě proto je důležité, aby rozpoznala, oč se jedná, postupovala kvalifikovaně, ale zároveň se jako žena řídila i svou intuicí a srdcem," dodává Irena Ščerbová.

Policistky vzbuzují důvěru
Vyškolené strážnice by se podle ní měly stát prvními, kdo postižení uklidní či jim poradí. "Jejich výhodou je, že jsou policistky při pochůzkách ulicemi lidem stále na očích," podotkla Ščerbová.

To potvrzuje i čtyřicetiletá strážnice Margareta Nosková z Ostravy, která se také školení účastní. U městské policie pracuje už patnáctý rok a jako vystudovaná zdravotní sestra sama školí ostatní strážníky v první pomoci. "Celou dobu dělám v terénu. Už jsem několik případu měla, kdy jsme pak podezření na domácí násilí předávali na odbor sociální péče," říká.

"Já sama jsem se snažila třeba pomoci staré paní, kterou týral vlastní vnuk. Chodila nešťastná a plakala na ulici a díky tomu, že jsme ji s kolegyní oslovily a ona k nám měla jako k ženám důvěru, tak nám vše pověděla. My jsme ji pak poradily, kam se má obrátit, a dnes bydlí v domě s pečovatelskou službou a je spokojená," uvádí Nosková.

Do rodiny se proniká těžko
Ostravská strážnice také nedávno řešila případ rodiny ze Zábřehu, kde jsou čtyři děti od věku kojence až po sedm let. "Bylo tam zanedbání péče ze strany matky i ze strany otce. Domácí násilí bylo pácháno jak na dětech, tak na té ženě. Ta vůbec nic nehlásila a o všem nás informovali až sousedé," vypráví Nosková.

Nedávno dokonce musela v rodině zasahovat státní policie. "Museli vyrazit dveře, protože se dvouleté dítě pohybovalo po parapetu v druhém patře. Tam je ta situace velmi špatná a ihned se rozběhl program sociální ochrany dětí a mládeže. Ale kroky k tomu, aby mohly být ty děti třeba z rodiny odebrány, trvají velmi dlouho, takže nelze zabránit, aby se to násilí tam ještě neopakovalo," podotkla strážnice.

Tím, že strážnice projdou školením a získají více vědomostí o této problematice, získají podle Noskové také možnost šířit osvětu dál, aby veřejnost nebyla k domácímu násilí lhostejná.

"Než se stane případ, než je k tomu volána policie, tak se o tom nikdo nedozví. Sousedé mají často velmi laxní přístup, přitom jde obvykle o zdraví, ne-li o život dítěte. My bychom měli napomoci tomu, aby lidé věděli, že je důležité veškerá podezření hlásit."

U domácího násilí je podle ní největší problém, že se děje v rodině. "Někteří se za to stydí, že jim toto vlastní člen rodiny provádí. Na seminářích proto lidem říkáme, že si to nemají nechat líbit, že jejich důstojnost nemá být narušována. A že mají pomáhat i svým známým, když se o něčem podobném dozvědí," zdůraznila strážnice z Ostravy.

Projekt je českou raritou
Celý projekt si Irena Ščerbová vymyslela sama a neinspirovala se ani žádným zahraničním příkladem. Na kurzech se podílí mnoho expertů - právníci, psychoterapeutové, bezpečnostní a krizoví manažeři, lékaři či odborníci na komunikaci a vyjednávání.

Projekt je nakonec financován ze strukturálních fondů Evropské unie a kurzy získaly i certifikát ministerstva školství. Druhý blok školení se připravuje na začátek příštího roku.

"Na školení je velmi pozitivní odezva, strážnice přistupují k výuce nadšeně a velmi svědomitě a celý vzdělávací projekt hodnotí jako přínosný pro jejich profesi," říká autorka projektu Ščerbová.

"Já se těším, že se v pomoci potřebným a týraným ještě zdokonalím. Že se dozvím spoustu nových informací a zkušeností. Nacvičím si také některé situace a prohloubím si vědomosti i v oblasti psychologie," dodává strážnice Margareta Nosková.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Olomouckým krajem se prohnaly v noci na pátek bouřky (11. srpna 2017).
Na Moravě až 34 °C, přes západní Čechy se večer přeženou silné bouřky

Jižní a část střední Moravy odpoledne dusily tropické teploty, které vystoupaly až k 34 °C. Přes Karlovarský a Plzeňský kraj se v pátek večer přeženou velmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.