"Nevylučuji, že se stavba rychlodráhy kvůli nevyřešenému financování o něco protáhne. Jednou se ale stejně tato dráha postavit musí, protože počet cestujících mezi letištěm a Prahou neustále stoupá," uvedl poradce ministra dopravy Jan Prokeš.
Dodal, že novou podmínkou rychlodráhy je to, aby její vlaky končily až na hlavním nádraží, ačkoli všechny projekty doposud počítaly s konečnou na Masarykově nádraží. Tímto nádražím totiž nemohou vlaky projíždět a rozjíždět se do různých směrů, což by komplikovalo i překládání leteckých zásilek z Ruzyně. S konečnou na Masarykově nádraží ovšem počítá i srovnávací studie, kterou včera předložila zastupitelům města firma Metroprojekt. Tato studie porovnává výhody a nevýhody dvou uvažovaných variant - železniční rychlodráhy a prodloužení dejvické trasy metra.
Kdyby na ruzyňské letiště vedlo metro s pěti novými stanicemi přes Petřiny a sídliště Dědina, bylo by to dvakrát dražší než železnice. Do celkových investic šestadvacet miliard je totiž nutné v případě metra započítat modernizaci železniční trati do Kladna. Klasická rychlodráha by měla devět zastávek a stála by třináct miliard. A to i přesto, že tato varianta počítá s prodloužením tramvajové trati z Divoké Šárky směrem k Ruzyni.
Proti rychlodráze se postavila radnice Prahy 6, která požaduje v usnesení zastupitelstva metro. Městské části mimo jiné vadí, že by ze železnice neměli žádné výhody místní obyvatelé.
Podle náměstka primátora Martina Hejla by však bylo možné, aby rychlodráha měla dvojí jízdné: pro obyvatele by bylo nižší než pro lidi cestující na letiště. Výhodou rychlodráhy je podle něj také možnost prodloužit ji do Kladna. Ministrův poradce soudí, že spojení letiště s Prahou metrem je prakticky vyloučeno kvůli ceně stavby.
"Metro by vedlo naprosto neobydleným územím a na to je to příliš drahá stavba. Velmi ale podporuji Prahu 6 v tom, že by se měla trasa A prodloužit o jednu či dvě stanice, ale zřejmě jiným směrem, než povede rychlodráha," soudí Prokeš. Podle něj by rychlodráha s metrem navíc zbytečně zdvojovala spojení. "Na trase rychlodráhy totiž nemusí jezdit jenom expresy bez zastávky, ale i vlaky příměstské dopravy," dodal.
Nejcitlivějším bodem z hlediska památkářů a ekologů je úsek vedoucí Stromovkou ve stopě stávající Buštěhradské dráhy. Je jasné, že dráha se zdvojkolejní. To je možné provést třemi variantami. "Nejcitlivější je ta, která počítá s tím, že celý tento úsek povede tunelem pod Stromovkou," uvedl Vladimír Cigánek z firmy Metroprojekt. Další varianta předpokládá vést pod povrchem pouze druhou kolej. Nejlevněji by vyšla možnost vést obě koleje povrchově, což by znamenalo ubrat kus plochy Stromovce a tím i největší problémy. Ohledně časového horizontu se informace radnice a ministerstva zcela rozcházejí.
"Představa ministerstva dopravy je, že by rychlodráha mohla sloužit lidem zhruba za čtyři roky," sdělil náměstek primátora Hejl.
Ministerstvo však namítá, že dokud neexistuje přesný projekt, který by ukázal skutečnou cenu stavby, a dokud nebude k dispozici i studie ekonomické návratnosti, nebude stát na další projektování či stavbu rychlodráhy přispívat.
Rychlodráhu z Prahy do Kladna přes letiště v Ruzyni by měl s pomocí peněz z Evropské unie zaplatit soukromý investor. Ten by pak získal své peníze zpět z vybraného jízdného, takže by mohlo trvat desítky let, než by se mu investice vrátila. Pokud by se nenašel investor, který by byl schopný tuto stavbu zaplatit sám, přispěla by na rychlodráhu určitou dotací patrně státní pokladna.
- pátek 1. června 2001
