Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rychle a levněji nemusí znamenat lépe

aktualizováno 
-
Když na konci 19. století nakreslil italský astronom Giovanni Schiaparelli při pozorování nepříliš dokonalým teleskopem na Marsu kanály, inspiroval mnoho literátů, ale i zájem veřejnosti o Mars. Kanály nakreslili také další iluzí ovlivnění pozorovatelé, kteří je považovali za dílo tamní civilizace. Mars se stal planetou záhadnou, a proto i cílem mnoha kosmických expedic. Ty poslední však nebyly příliš úspěšné: Mars Orbiter i Polar Lander byly ztraceny. Po úspěších Apolla na Měsíci v sedmdesátých letech zájem o kosmický výzkum ochabl. Přistání dvou Vikingů na Marsu (v roce 1976), analýzy, snímky i experimenty tehdy prokázaly nepřítomnost života na Marsu. V osmdesátých a devadesátých letech začala americká veřejnost hledět na velmi nákladný kosmický výzkum s pochybnostmi. Konec studené války a příchod nového šéfa změnily politiku amerického Úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Každá kosmická expedice by měla být rychlá a levná, začalo se říkat. Kosmická zařízení se budou stavět ze součástek, které již existují. Šanci musí dostat i jiné týmy, kontraktoři a univerzitní badatelé. Tak zní současná ideologie. Rozpočet se ztenčil, hrozilo uzavření některých laboratoří NASA. Trochu nečekaně, i když možná plánovaně přišla zpráva, že v meteoritech, které pocházejí z Marsu, existují stopy života. Znamenalo to zvýšení zájmu veřejnosti, vědců a politiků. Do tří dnů po tomto oznámení mluvil veřejně o objevu americký prezident. Jenže zájem politiků a veřejnosti je pro bádání ošidná záležitost. Ve věku klipů chtějí lidé okamžitě vidět obrázky živých organismů, malé zelené mužíčky, led nebo vodu pod povrchem Marsu, jinak ztrácejí zájem. Začala i hra o malé mise. Ty však pro výzkumníky reprezentují velké peníze. V roce 1998 přistála na záhadné planetě sonda Mars Pathfinder. Byla důkazem, že takové malé, rychlé a levné expedice pracují. Zdálo se, že velkým expedicím s ohromným výzkumným zázemím je odzvoněno. Obrázky malého vozítka, balvanů povrchu, pohledy do marsovské krajiny a chemické analýzy povrchu obletěly slavně svět. Cílem další expedice, sondy Polar Lander, byl život na Marsu. Málokterý z laiků uvěří, že právě snaha prodat nápad, a tím kosmický projekt, vedla až k barnumské reklamě. I zájem veřejnosti sehrál ve výběru roli. Existovaly totiž projekty, které byly badatelsky hodnoceny příznivěji než Polar Lander. Ten ale sliboval objev vody, ledu a přirozeně i možného života. Očekával se úspěch, ale skutečnost, že v kosmickém výzkumu existuje riziko neúspěchu - tu veřejnost nevzala v potaz. Teď všichni vedení NASA kritizují, i když každý malý kosmický projekt stojí každého obyvatele USA sotva 40 centů. Přitom Polar Lander nebyl jediný z malých projektů, který selhal. Neúspěchy těch prvních, určených k dálkovému průzkumu Země, veřejnost nezaregistrovala. Někteří odborníci se zamýšlejí nad tím, zda tento směr - tedy rychle a levně, bez "zbytečného" výzkumu a otálení - je skutečně lepší. Podstatnou námitkou totiž je, že se nerozvíjejí nové technologie, které jsou vedlejším produktem kosmického výzkumu. Možná, že je to jako s oblekem: ten levný se po čase ukáže jako příliš nákladný.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Izraelští archeologové ohlásili nález unikátního amfiteátru z dob vlády...
Archeologové vykopali u Zdi nářků římský amfiteátr. Nikdy nebyl využit

Tým izraelských archeologů objevil u Zdi nářků v Jeruzalémě malý, částečně dostavěný, zastřešený amfiteátr ze druhého století našeho letopočtu. Jedná se zřejmě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.