Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rychetský: Prezident by měl mít penzi 210 tisíc

  0:05aktualizováno  0:05
Český prezident se možná zařadí po bok těch svých zahraničních kolegů, o něž se po jejich odchodu z funkce dobře stará jejich stát. Vicepremiér Pavel Rychetský chce, aby každý odcházející prezident měl nárok na nemalé výhody: měsíčně by měl jako penzi a "paušál" na nejrůznější výdaje pobírat přes 210 tisíc korun. Kromě toho by stát prezidentovi v důchodu platil i byt, kancelář, auto s řidičem a ochranku.

Podle Rychetského návrhu, o němž včera informovala agentura ČTK, není ještě jasné, jak dlouho by měl exprezident na takové zabezpečení nárok. Ve hře jsou dvě varianty: deset let a doživotně.

Pokud by Rychetského návrh prošel parlamentem, z hlavy státu by se rázem stal nejlépe zabezpečený vysloužilý politik v zemi. Dosud na "důchod" hlavy státu nikdo z politiků nemyslel. V tuto chvíli by měl Havel nárok na odstupné zhruba 800 tisíc korun a čtvrt roku s autem a ochrankou.

Rychetský podle ČTK míní, že se prezident po svém odchodu z Hradu nestane obyčejným občanem: "Bude nadále veřejně činný a bude vykonávat veřejně prospěšné aktivity." 

Výhody prezidenta: bude to souboj
Vicepremiér Pavel Rychetský chce, aby odcházející prezidenti měli nárok na nemalé výhody placené státem. Jenže návrh zřejmě naráží i uvnitř Rychetského strany. Rozhodně to nebude žádná selanka.

Nad návrhem, který by měl určit, jaké výhody by měl mít odcházející prezident, se v parlamentu zcela jistě strhne vášnivá debata. Podle prvních reakcí politiků je totiž jasné, že více než dvě stě tisíc korun měsíční renty, byt, auto a ochranka pro exprezidenta bude pro mnoho poslanců těžko stravitelným soustem.

Proti jsou už teď dokonce i Rychetského spolustraníci z ČSSD. "Návrh v této podobě podporovat nebudeme. Připadá nám nepřiměřená výše příjmů. I ostatní výhody jsou nadstandardní, ale lze o nich uvažovat," míní předseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Urban.

Stejně se na věc dívají i komunisté. "Každý politik musí počítat s tím, že jeho funkce někdy začíná a končí," říká komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová. "Až na tom budeme ekonomicky tak jako země, které podobné výhody mají, můžeme o tom uvažovat."

Předsedové klubů KDU a Unie svobody Jaromír Talíř a Karel Kühnl shodně tvrdí, že by si exprezident v důchodu nějaké výhody zasloužil - o jejich rozsahu však chtějí debatovat až nad hotovým návrhem.

Poněkud rozpolcena je ODS. Šéf poslanců Vlastimil Tlustý mluví o nepřijatelné další "trafice pro ústavní činitele", místopředseda strany Jan Zahradil si však myslí, že by prezidentovo "výslužné" mělo mít v zákonech místo. V tom se Zahradil shodne i se svým stávajícím stranickým šéfem a prezidentským kandidátem Václavem Klausem, který proti autu, ochrance a rentě "nic nemá". "Je to tak všude na světě," řekl Klaus v anketě MF DNES mezi prezidentskými kandidáty.

Lidé, kterých by se mohla prezidentská renta týkat, jsou k exprezidentským výhodám vůbec vstřícnější. Proti prezidentskému důchodu (bez úvah o konkrétní částce) nic nenamítají ani Jaroslav Bureš, Otakar Motejl a Petr Pithart.

Havel: první normální odchod

Vypadá to skoro neuvěřitelně, ale je to tak. Poprvé za dvaaosmdesát let existence Československa a posléze České republiky odejde prezident v klidu na odpočinek proto, že mu prostě skončí mandát.

A ne proto, že ho k odchodu donutí "vyšší síla": nacisti, komunisti, pikle v politbyru, zdravotní stav, hněv lidu. Anebo dokonce smrt. Mimořádně pohnuté dějiny českých prezidentů historicky změní až Václav Havel. Se svými téměř třinácti lety (a jednou půlroční přestávkou) ve funkci se stane třetí nejdéle sloužící hlavou státu.

Václav Havel, který už jednou v červenci 1992 na funkci federálního prezidenta abdikoval, se tak stane vůbec první tuzemskou "chromou kachnou". Američané tak přezdívají svému prezidentovi, který už zná jméno svého nástupce, ale zároveň ještě "dosluhuje" v Bílém domě.

V USA to období trvá více než dva měsíce, od voleb na začátku listopadu do 20. ledna, kdy se nový prezident ujímá úřadu. V Česku by si Havel zvláštního postavení mohl užívat něco přes dva týdny. Mandát mu končí 2. února 2003. Na 15. ledna je přitom v parlamentu naplánováno první kolo volby nového prezidenta.

Do té doby má Havel ještě co dělat. Největší a pro Havlovu kariéru symbolickou akcí bude listopadový summit NATO, kde bude prezident hostit 46 hlav států.
Také poslední zahraniční cesta bude symbolická: povede zřejmě do Kodaně, na historický summit EU, jejímž členem by se Česko mělo za rok a pár měsíců stát.

Naposledy ve své kariéře Havel také 28. října rozdá státní vyznamenání - podle ČTK je na přísně tajeném seznamu například Havlův přítel herec Jan Tříska či zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Americké vzory však ukazují, že i "chromá kachna" má někdy napilno: Bill Clinton například poslední den ve funkci rozdal řadu sporných milostí.  

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dominik Feri slaví ve volebním štábu TOP 09. (21. října 2017)
Nejmladší poslanec Feri: Nepočítal jsem s tím, voliče nechci zklamat

V české Poslanecké sněmovně zasedne zatím nejmladší zákonodárce v historii. Je jím 21letý student Dominik Feri. Populární je hlavně mezi mladými lidmi, na než...  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se raduje z vítězství ve volbách do Poslanecké...
Máme blízko k ODS, hnutí STAN i Pirátům, rozkrývá své plány Babiš

Šéf ANO Andrej Babiš už nechce vládu, jako je ta stávající, ve které sedí tři strany. To by považoval za ztrátu času. „My máme blízko k ODS, ke hnutí STAN i k...  celý článek

Předseda ČSSD Lubomír Zaorálek odpovídá na dotazy novinářů před Lidovým domem v...
Mění se doba a bude se muset změnit i ČSSD, řekl k neúspěchu Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek věří, že příčina jejich neúspěchu je v nedostatečné komunikaci s lidmi. Domníval se, že politiku je možné dělat v pracovně,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.