Prezident Klaus dosud žebříček důvědyhodnosti ústavních činitelů vedl. Nyní však STEM poprvé do průzkumu zařadil i předsedu Ústavního soudu - a Pavel Rychetský Klause předskočil.
Václav Klaus se ale těší vysoké důvěře české veřejnosti. "Vysoká důvěryhodnost prezidenta je založena na široké podpoře napříč společností – v žádné sociodemografické skupině neklesá podíl důvěřujících pod 40 procent a v některých skupinách přesahuje 80 procent," uvedla agentura STEM.
Jméno |
září 2003 |
duben 2003 |
únor 2003 |
předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský |
65 |
- |
- |
prezident |
61 |
60 |
- |
předseda Senátu Petr Pithart |
44 |
40 |
47 |
předseda Poslanecké sněmovny |
39 |
34 |
37 |
předseda vlády |
33 |
31 |
45 |
I předseda Ústavního soudu může počítat s důvěrou napříč sociodemografickými skupinami, v jeho případě s velmi vysokou podporou u respondentů se středovou či levicovou orientací, ale nemají vůči němu výhrady ani sympatizanti pravice. Značná důvěra Pavlu Rychetskému může souviset i s tím, že samotná instituce Ústavního soudu požívá u české veřejnosti značné důvěry. "Stojí za zdůraznění, že jako ministr spravedlnosti a místopředseda vlády byl Pavel Rychetský hodnocen poněkud zdrženlivěji, než je nyní jako předseda Ústavního soudu. V květnu 2003 mělo „příznivý“ názor na Pavla Rychetského 53 % dotázaných," upozornila agentura STEM.
Analytici STEM poznamenali, že u Rychetského se setkáváme s podobným jevem jako u prezidenta Klause, který je v současnosti také vnímán příznivěji než byl jako stranický politik. "Ukazuje se, že veřejnost vnímá a hodnotí politické osobnosti z mnoha úhlů, vyjadřuje nejen obecné sympatie, ale také porovnává schopnosti jednotlivých osobností s nároky jejich společenské a politické role. To je také patrně důvod, proč je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský „jiný Rychetský“ než byl jako člen vlády," soudí STEM.
U všech ostatních ústavních činitelů byl v nedávných měsících patrný pokles důvěryhodnosti. STEM předpokládá, že takovýto všeobecný pokles nebyl jen hodnocením konkrétních výkonů jednotlivých ústavních činitelů, ale že odrážel obecnější pocit rozčarování a rozmrzelosti z naší politické scény, situaci, kdy lidé měli pocit, že jejich zájmy nejsou politickými špičkami adekvátně reprezentovány.
Nejnovější data ukazují, že trend poklesu důvěryhodnosti ústavních činitelů se zastavil. "V této chvílí je předčasné usuzovat, zda míra důvěry veřejnosti v ústavní činitele dosáhla hladiny, na které se dlouhodobě ustálí, nebo je nynější úroveň přechodným stádiem k další dynamické fázi ať už k prohloubení trendu vyčerpávání důvěry nebo naopak obratu k posilování důvěry v ústavní činitele," uvedla agentura STEM.
Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-9. září 2003 na reprezentativním souboru 1413 obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.