Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rychetský: Poslanci nemůžou vše, není doba francouzské revoluce

  0:31aktualizováno  11:27
Ústavní soud zrušil jednoúčelový zákon o zkrácení volebního období a znepřátelil si tak mnoho politiků. Podle předsedy soudu Pavla Rychetského to byl hraniční rozsudek. "Jsem rád, že náš nález otevřel diskusi mezi odborníky na ústavní právo. Mnozí totiž ještě žijí v představách Velké francouzské revoluce o absolutní svrchovanosti parlamentu," řekl v on-line rozhovoru.

Předseda Ústavního soudu v Brně Pavel Rychetský zahajuje jednání, při kterém se 31. ledna 2008 probíral návrh opozičních poslanců na zrušení vládní reformy veřejných financí. | foto: ČTK

Odpovědi Pavla Rychetského zde

Předseda Ústavního soudu odpovídal čtenářům iDNES.cz

Sám přitom při hlasování v roce 1998 ještě coby senátor za ČSSD podpořil téměř totožný zákon, který vedl k předčasným volbám v tomtéž roce. Hlasoval tedy pro něco, co dnes kritizuje.

"Mé šestileté působení u Ústavního soudu mne poučilo o tom, že ani Parlament nemá absolutní moc a většina nemusí mít vždy pravdu a základní hodnoty demokratického právního státu je třeba chránit i před zákonodárci," obhajoval své rozhodnutí čtenářům.

Podle něj před 11 lety navíc důvodová zpráva zdůrazňovala výjimečnost a neopakovatelnost tohoto postupu. "I já jsem tehdy podlehl výjimečné potřebě 'rychlého řešení'. Navíc jsem tehdy ještě do značné míry podléhal iluzi společné všem členům Parlamentu, že 'Parlament je suverén a může všechno'," dodává Rychetský.

Podle Rychetského se nedá odhadnout, za jak dlouho by se Ústavní soud začal zabýval novou stížností v případě jejího podání. "To se téměř nedá odhadnout - jednak je to odvislé od samotného obsahu nového návrhu, ale též od toho, na kterého soudce připadne role zpravodaje."

Jeden ze čtenářů požádal Rychetského o stručné odůvodnění rozsudku. "Ústava po celou dobu své platnosti předpokládá předčasné rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání nových voleb včetně k tomu předepsaných podmínek a procedur, avšak parlament tato ustanovení nerespektoval a pro tento případ si vytvořil zcela jiné podmínky i proceduru," uvedl soudce. Dodal ale, že se jednalo o hraniční případ, což se projevilo i v nejednotnosti soudců.

Sněmovna je v naprostém patu

To, že stížnost Ústavnímu soudu předložil nezařazený poslanec Melčák, jej překvapilo. "Podle médií jsem spíš očekával návrh skupiny senátorů," sdělil. Osobnost poslance Melčáka ale neměla na rozhodnutí žádný vliv, Ústavní soud podle něj nezkoumá "profil" stěžovatele.

"U podaných ústavních stížností není Ústavní soud oprávněn prověřovat stěžovatele z jiného hlediska, než zda má aktivní legitimaci k podání návrhu a zda podal návrh přípustný a ve stanovené lhůtě," informoval Rychetský.

Ústavní soud smí zahájit řízení pouze po návrhu, který podá ten, kdo k tomu má oprávnění. To může být například prezident, skupina poslanců a další. "A žádný ústavní soud neschvaluje zákony (včetně ústavních), pouze posuzuje jejich soulad s ústavou (u nás s ústavním pořádkem)," odpověděl Pavel Rychetský.

Jeden ze čtenářů chtěl okomentovat současnou situaci ve Sněmovně; zaujalo jej, že změnit Ústavu České republiky jsou schopni poslanci v rekordním čase, ale co se týká jiných zákonů, trvá to mnoho let. "Ukazuje se, že situace uvnitř Poslanecké sněmovny je opravdu v naprostém patu a neschopnosti nalézat společná východiska a řešení, když se poslanci rozhodli pro tento velmi nezvyklý krok s nevídaným tempem," odpověděl Pavel Rychetský.

Rychetský také okomentoval charakter české ústavy. Její stručnost a obecnost je podle něj dána mimo jiné tím, za jakých podmínek a v jakém spěchu vznikala. "S naší Ústavou se 'dá žít', ale jsou pasáže, které si zaslouží revizi (například poslanecká, senátorská imunita)," odpověděl dalšímu čtenáři.

Pavel Rychetský

Pavel Rychetský se narodil v roce 1943, vystudoval práva, na právnické fakultě pak působil jako asistent. V letech 1967-70 byl členem komunistické strany. V roce 1977 podepsal Chartu, v té době pracuje jako podnikový právník.

Rychetský je jedním ze spoluzakladatelů Občanského fóra, hned po převratu se stává generálním prokurátorem, pak místopředsedou federální vlády. Po roce 1992 pracuje jako advokát, od roku 1996 je senátorem za ČSSD, o dva roky později se stává místopředsedou vlády. Od roku 2003 je předsedou Ústavního soudu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

AYANA Resort and Spa, Bali
Češi na Bali marně čekali na volební průkazy, zatoulaly se neznámo kde

Sněmovních voleb se účastní i tisíce Čechů v zahraničí. Minimálně čtyři z nich, kteří přechodně žijí na Bali, ale nakonec nebudou moci hlasovat. Jejich...  celý článek

Na demonstraci vystoupil i Miroslav Sládek. (12.3.2016)
Nevím, proč bych nesměl do restaurace, říká o zadržení republikán Sládek

Předseda republikánů Miroslav Sládek, jehož policie večer v první den voleb zadržela i s kandidátem strany při nepovolené kampani v Chomutově, tvrdí, že...  celý článek

Lidé v Krásné Studánce u Liberce odevzdávali své hlasovací lístky na místním...
Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně

Od koho strany získávají finance a na co je během kampaní využívají. To měl zprůhlednit zákon, o kterém se před volbami mluvilo jako o přelomovém. Podle...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.