Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Rwandě prodává zmrzlinu a bubnuje. Sbližuje to někdejší nepřátele

  22:44aktualizováno  22:44
Lidé z celé Rwandy i sousedního Burundi se sjíždí do města Butare. Co je tam čeká? Sladké sny. Tak se totiž jmenuje zdejší obchod se zmrzlinou, ve střední Africe dosud neznámou lahůdkou. Zmrzlinářky spolu tráví i volný čas. U bubnování hojí desetileté šrámy na duši.

Děti ve rwandském Butare (26. března 2013). Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Obchůdek jménem Inzozi Nziza (neboli Sladké sny) prodává něco, co tu většina lidí dosud neokusila. Je to první obchod se zmrzlinou ve Rwandě, píše britský Guardian. Na výběr je smetanová, marakujová, jahodová a ananasová příchuť. Dát si tu můžete i kávu nebo černý čaj.

"Zmrzlina je důležitá," říká Louise Ingabire, manažerka Sladkých snů. "Někteří Rwanďané ji mají rádi, ale je to novinka. Máme před sebou ještě spoustu práce, musíme říct i dalším lidem, že jim bude chutnat.

Na vývěsním štítu obchodu stojí heslo "Zmrzlina, káva, sny". Některé sny už se tu splnily. "Neměla jsem dřív práci, jen jsem zůstávala doma. Teď už ale mám představu o budoucnosti. Vydělávám a část peněz můžu dávat rodině," říká sedmadvacetiletá Louise.

"Je to něco, co lidi spojuje," myslí si čtyřiadvacetiletá studentka Kalisa Migendo. "Když si potřebujete s někým povídat, ať je to holka nebo kluk, jdete na zmrzlinu do Inzozi Nziza."

Obchůdek, který v červnu oslaví své čtvrté narozeniny, založila divadelní režisérka Odile Gakire Katese. "Myslela si, že zmrzlinárna může pomoci dát lidi dohromady tím, že obnoví jejich duše, naděje a rodinné tradice," říká Alexis Miesonová, která se zakládáním obchodů pomáhala.

Zmrzlinárna dnes zaměstnává devět žen, které se ve svém volném čase věnují další pro Rwandu netypické aktivitě: jsou členky jediné ženské bubenické skupiny v zemi, kterou také založila Katese. Vznikla před deseti lety. 

Bubenice jsou z kmenů Hutu a Tutsi, některé z nich přežily genocidu v roce 1994, kdy zemřel téměř milion Tutsiů a umírněných Hutuů. "Některé z nás masakr přežily, některé znaly někoho, kdy při něm zemřel," říká Louise Ingabire. "Když s nimi bubnuju, dává mi to sílu, protože jsme pořád naživu."

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.