Východ Demokratické republiky Kongo je doslova zamořen boji už od roku 1994, kdy vrcholila neúnosnost situace v sousední Rwandě. Tam tehdy během dubna až června vládnoucí Hutuové provedli genocidu na konkurenčním etniku Tutsiů.
Rwandu následně opustil více než milion Hutuů a přesunul se právě do sousedních konžských provincií. V rozvrácené zemi se totiž chopil moci tutsijský prezident Paul Kagame a hutuští bojovníci v obavě z trestu či odplaty zamířili za hranice.
Rwanda v následných letech skutečně dvakrát vtrhla na mnohonásobně větší konžské území, aby zdejší hutuské rebely potlačila. Mezi lety 1998 a 2003 proběhla mezi zeměmi regulérní válka právě o osud uprchlých Hutů. Mezinárodní organizace Human Right Watch rwandskou vládu viní před OSN, že se snaží na konžském území i po skončení války vyvolat rebelii, která by zdejší hutuskou menšinu vyhnala (více zde). Na základě zpráv organizace už takhle na dvě stě tisíc místních přišlo o domov, uvádí web britské BBC.
Kocovina ze rwandské genocidy pokračujeKongo vře, znásilňování přibývá |
Vláda ve rwandském Kigali se však dušuje, že žádné akce proti Hutuům za hranicemi nepodniká. V tomto zmatku se ale právě letos nově vynořila rebelská organizace M23, která podle již zmíněné lidskoprávní organizace v oblasti koná ty největší zvěrstva.
Human Right Watch popisuje příběh ženy, kterou členové komanda přepadli v jejím domově. Předtím, než ji hromadně znásilnili, jí před očima zabili jejího syna. Nakonec ji mezi nohama polili benzínem a zapálili. Žena jen se štěstím přežila, což se o většině takto znásilněných obětí skupiny M23 říci nedá.
Kdo uteče, bude zastřelen
Podle další zprávy lidskoprávní organizace je v militantní skupině běžné zastřelit všechny rekruty, kteří se snaží dezertovat. Jenom od července hlásí 137 takových případů. Většinou se přitom jedná o velmi mladé chlapce.
Jedním z lídrů M23 je generál Bosco Ntaganda, na kterého pro válečné zločiny vydal zatykač Mezinárodní trestní soud. Ntaganda se účastnil už genocidy ve Rwandě a po uprchnutí do Konga udělal kariéru v místních jednotkách CNDP (National Congress for the Defence of the People - Kongem vytvořené milice, které mají dohlížet na mír v oblasti). Od letošního roku pak vede zmíněnou M23, se kterou CNDP opustil a bojuje proti ní.
Human Right Watch tak apeluje na země, které stále posílají peníze na podporu Rwandě, aby tuto pomoc přehodnotily. Osmnáct let po rwandské genocidě, která šokovala celý svět, to totiž stále nevypadá, že by znepřátelená etnika v regionu byla schopná najít společnou řeč.
Rwanda a sousední provincie DR Kongo (Severní a Jižní Kivu), kde si stále Hutuové a Tutsiové vyřizují své spory.
