Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Střelba do chlapců, znásilnění. Z podpory zvěrstev v Kongu viní Rwandu

  19:57aktualizováno  19:57
Organizace Human Right Watch podezřívá Rwandu, že podporuje rebely z militantní organizace M23. Ta se nově odštěpila od konžské armády. Rebelové páchají v neklidné oblasti na konžsko-rwandských hranicích ty nejhorší zvěrstva a snaží se znovu vyprovokovat konflikt, jehož kořeny sahají až do rwandské genocidy z devadesátých let.

Člen rebelující vojenské organizace M23, která se odštěpila od konžské armády v Severním Kivu (5. srpna 2012) | foto: AP

Východ Demokratické republiky Kongo je doslova zamořen boji už od roku 1994, kdy vrcholila neúnosnost situace v sousední Rwandě. Tam tehdy během dubna až června vládnoucí Hutuové provedli genocidu na konkurenčním etniku Tutsiů.

Rwandu následně opustil více než milion Hutuů a přesunul se právě do sousedních konžských provincií. V rozvrácené zemi se totiž chopil moci tutsijský prezident Paul Kagame a hutuští bojovníci v obavě z trestu či odplaty zamířili za hranice.

Rwanda v následných letech skutečně dvakrát vtrhla na mnohonásobně větší konžské území, aby zdejší hutuské rebely potlačila. Mezi lety 1998 a 2003 proběhla mezi zeměmi regulérní válka právě o osud uprchlých Hutů. Mezinárodní organizace Human Right Watch rwandskou vládu viní před OSN, že se snaží na konžském území i po skončení války vyvolat rebelii, která by zdejší hutuskou menšinu vyhnala (více zde). Na základě zpráv organizace už takhle na dvě stě tisíc místních přišlo o domov, uvádí web britské BBC.

Kocovina ze rwandské genocidy pokračuje

Kongo vře, znásilňování přibývá

Vláda ve rwandském Kigali se však dušuje, že žádné akce proti Hutuům za hranicemi nepodniká. V tomto zmatku se ale právě letos nově vynořila rebelská organizace M23, která podle již zmíněné lidskoprávní organizace v oblasti koná ty největší zvěrstva.

Human Right Watch popisuje příběh ženy, kterou členové komanda přepadli v jejím domově. Předtím, než ji hromadně znásilnili, jí před očima zabili jejího syna. Nakonec ji mezi nohama polili benzínem a zapálili. Žena jen se štěstím přežila, což se o většině takto znásilněných obětí skupiny M23 říci nedá.

Kdo uteče, bude zastřelen

Podle další zprávy lidskoprávní organizace je v militantní skupině běžné zastřelit všechny rekruty, kteří se snaží dezertovat. Jenom od července hlásí 137 takových případů. Většinou se přitom jedná o velmi mladé chlapce.

Jedním z lídrů M23 je generál Bosco Ntaganda, na kterého pro válečné zločiny vydal zatykač Mezinárodní trestní soud. Ntaganda se účastnil už genocidy ve Rwandě a po uprchnutí do Konga udělal kariéru v místních jednotkách CNDP (National Congress for the Defence of the People - Kongem vytvořené milice, které mají dohlížet na mír v oblasti). Od letošního roku pak vede zmíněnou M23, se kterou CNDP opustil a bojuje proti ní.

Human Right Watch tak apeluje na země, které stále posílají peníze na podporu Rwandě, aby tuto pomoc přehodnotily. Osmnáct let po rwandské genocidě, která šokovala celý svět, to totiž stále nevypadá, že by znepřátelená etnika v regionu byla schopná najít společnou řeč.

Rwanda a sousední provincie DR Kongo (Severní a Jižní Kivu), kde si stále Hutuové a Tutsiové vyřizují své spory.

Rwanda a sousední provincie DR Kongo (Severní a Jižní Kivu), kde si stále Hutuové a Tutsiové vyřizují své spory.



Témata: Watch




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Nejméně šest obětí si vyžádaly požáry v Portugalsku, kde platí stav veřejné...
Portugalsko a Španělsko sužují lesní požáry, zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 39 osob zemřelo během požárů, které se v neděli rozhořely v hustě zalesněných oblastech Portugalska a Španělska. Portugalské úřady oznámily 35 mrtvých,...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.