Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruštinu jako druhý oficiální jazyk nechceme, řekli v referendu Lotyši

  23:51aktualizováno  23:51
Po sečtení dvou třetin odevzdaných hlasů v referendu se více než 78 procent Lotyšů vyslovilo proti tomu, aby se v zemi oficiálně mluvilo ruštinou jako druhým jazykem. Informovala o tom lotyšská ústřední volební komise.

Žena vhazuje svůj hlasovací lístek v referendu. Po sečtení dvou třetin hlasů je jasné, že Lotyši o ruštinu jako druhý oficiální jazyk nestojí. (Riga, 18. února 2012) | foto: AP

Celostátní volební účast dosáhla 69,23 procenta, v metropoli Rize byla 77procentní. V regionu Letgale s převážně ruskojazyčnými obyvateli u hranic s Ruskem a Běloruskem se referenda zúčastnilo 60 procent lidí.

"Je to otázka národní identity, což vysvětluje, proč většina lidí nepovažovala referendum za pouhou politickou hru a masívně se ho zúčastnila," komentoval situaci podle agentury AFP místní politický analytik z Lotyšské univerzity Ivars Ijabs.

Referendum iniciovala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190 tisíc podpisů.

Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země. Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců. Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.

Lotyšsko nabylo samostatnosti po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti. Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR.

Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou otázkou. Podle agentur referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.