Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusky se učí čím dál víc českých žáků. Neraďte jim, nabádá rodiče expert

  15:56aktualizováno  15:56
Zájem o ruštinu v Česku roste. Na základní škole nebo na nižším stupni víceletých gymnázií se ji v loňském školním roce učilo 51 689 dětí. To je dvakrát víc než ve školním roce 2011/2012. Rusista Jakub Konečný ale doporučuje rodičům, aby dětem s výukou ruštiny nepomáhali, protože se jazyk od jejich školních let proměnil.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Aktuálně je ruština třetím nejčastěji vyučovaným jazykem za angličtinou a němčinou. Souvisí to mimo jiné se zavedením povinného druhého cizího jazyka na základních školách v roce 2013. Tehdy žáků meziročně přibylo více než 15 tisíc.

Zájem o ruštinu se ale netýká jen základních škol, ale také v dalších vzdělávacích institucích. Například v jazykové škole Jipka v podzimním semestru 2015 vzrostl počet zájemců o studium ruštiny o 35 procent.

Azbuka nestačí. U cizojazyčné reklamy má být podle poslanců i čeština

„Největší vzestup zájmu vidíme především ve věkové kategorii 20 až 30 let a jedná se v 70 procentech o úplné začátečníky, tedy studenty, kteří daný jazyk v minulosti nikdy nestudovali. Někteří ruštinu potřebují pro své zaměstnání, pro některé se jedná o koníček,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka jazykové školy Martina Nováková.

Znalost ruštiny je čím dál častějším požadavkem zaměstnavatelů. Podle ředitelky pracovního portálu Profesia.cz Zuzany Lincové ji podniky chtějí hlavně od programátorů, obchodníků a strojních inženýrů.

„Mezi lety 2014 a 2015 jsme zaznamenali výrazný nárůst nabídek, kde zaměstnavatelé znalost ruského jazyka požadují - jejich počet vzrostl o 35 procent,“ uvedla. Připomněla, že loni do Ruska vyvážela více než pětina tuzemských exportně zaměřených firem.

Chybí kvalitní učebnice, říká odborník

Na rozdíl od rozšířenějších jazyků na ruštinu stále chybějí kvalitní výukové materiály, myslí si Jakub Konečný z Katedry rusistiky a lingvodidaktiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Je sice patrná vzestupná a zlepšující se tendence, nicméně je stále ještě co dohánět. Ve snaze zaplnit díru na trhu také vznikají líbivé a moderně vypadající publikace, které jsou však při bližším zkoumání a po prověření v praxi naprosto nepoužitelné,“ řekl.

Upozornil také na to, že ruština se stejně jako jakýkoliv jiný jazyk vyvíjí. Varoval proto před tím, aby současným žákům radili rodiče, kteří se v mládí ještě ruštinu učili.

„Setkávám se s tím, že rodiče se ohrazují proti výslovnosti, která je dle jejich názoru špatná, byť je v souladu se současnou normou, ale v rozporu s tím, jak se učili oni. Jiná norma je také v oblasti grafiky a vzhledu některých písmen azbuky. Ve finále tedy může nastat paradoxní situace, že rodiče svým dětem spíše ‚škodí‘, když argumentují tím, že oni se to učili jinak a vědí to lépe,“ dodal.

Považujete za užitečné umět ruštinu?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. března 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 3047
NE 1133
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.