Dvaašedesátiletý Kirill, občanským jménem Vladimir Gunďajev, byl považován za možného nástupce Alexije II. již za jeho života. Výsledek tajné volby byl oznámen v přímém televizním přenosu.
Metropolita smolenský a kaliningradský Kirill působí již dvacátý rok jako šéf zahraničního odboru moskevského patriarchátu. Je pokládán za hlavního představitele reformátorského křídla ruské pravoslavné církve.
On sám to ale popírá. "Jestliže reforma ničí hodnoty, je to kacířství. Jsem proti jakýmkoliv reformám. Úlohou církve je udržovat tradiční víru napříč generacemi," řekl na konci loňského roku.
Sjednotil ruské a exilové pravoslavné
Podle některých zdrojů Kirill spolupracoval podobně jako jiní ruští biskupové s kdysi obávanou sovětskou tajnou policií KGB.
Kirillova kariéraNarodil se 20. listopadu 1946 v Leningradu v pobožné rodině a v roce 1969 byl vysvěcen na kněze. O rok později vystudoval místní teologickou akademii a na této škole později přednášel a dlouhá léta byl i rektorem. V 70. letech byl zástupcem ruské pravoslavné obce ve Světové radě církví (WCC). Poté působil ve Vyborgu nebo například v pravoslavné obci ve Finsku a v roce 1989 se stal arcibiskupem smolenským a kaliningradským. Metropolitou se stal o dva roky později. Předsedou zahraničního výboru moskevského patriarchátu je od listopadu 1989. |
Jako šéf zahraničních vztahů Kirill se ale velkou měrou podílel například na sjednocení exilové a domácí části ruské pravoslavné církve. Hodně cestoval a setkal se například i s papežem Benediktem XVI. Vatikán si s ním naděje na pokrok v dialogu mezi oběma církvemi. Kirill ale v minulosti několikrát kritizoval působení katolické církve v Rusku.
"Nedovolíme, aby pod záminkou dialogu pokračovaly dobře naplánované a dobře financované misionářské aktivity," řekl například v roce 2004.
"V západní Evropě jsou prázdné chrámy a je tam duchovní a náboženská krize. Ať katolická církev obrátí svou pozornost na vlastní ovečky na území, které jí svěřil Bůh," prohlásil zase v roce 2002.
Ve spojení s Kremlem
V nové funkci chce bojovat hlavně za jednotu církve, církevní mír, vzájemnou lásku mezi lidmi a úctu mezi biskupy.
Experti také připomínají, že odmítal myšlenku univerzálních lidských práv a zasazoval se o výuku pravoslaví na ruských školách. Údajně má také blízko k premiérovi Vladimiru Putinovi a k prezidentovi Dmitriji Medveděvovi.
Rozruch vzbudila jeho návštěva Iráku v roce 2002 nebo loňská cesta na Kubu, kde vysvětil první ruský pravoslavný chrám v Havaně, jehož základní kameny byly položeny za podpory kubánského vůdce Fidela Castra. Předloni také například osobně žehnal novým zvonům chrámu Svatých apoštolů Petra a Pavla v Karlových Varech.
Ruský tisk kritizoval Kirilla za jeho angažmá v bezcelním dovozu cigaret, což umožnil pravoslavné církvi někdejší ruský prezident Boris Jelcin. Od některých ruských listů si za to vysloužil přezdívku "tabákový metropolita".
