Leonid Razvozžajev na archivním snímku

Leonid Razvozžajev na archivním snímku | foto: Reuters

Protestovali proti návratu Putina do Kremlu. Za mřížemi stráví 4,5 roku

  • 327
Moskevský soud shledal vinnými ruské opozičníky Sergeje Udalcova a Leonida Razvozžajeva z vyvolávání masových nepokojů v předvečer návratu Vladimira Putina do čela země v roce 2012. Za mřížemi si odsedí 4,5 roku. Prokuratura pro ně žádala osm let vězení.

Oba představitelé opozice, Sergej Udalcov i Leonid Razvozžajev, vinu odmítají a proces označují za politický. „Soudí nás za to, co se nestalo. Soudí nás za naše názory a politickou aktivitu,“ namítal Udalcov ve svém závěrečném vystoupení před soudem.

Trest si mají odpykat ve vězeňském táboře, Razvozžajev má navíc zaplatit pokutu 150 tisíc rublů (asi 90 tisíc korun). Jejich obhájci předem avizovali, že se proti verdiktu odvolají k nejvyššímu soudu, a chystají se jej napadnout i u Evropského soudu pro lidská práva.

Kartáček na zuby mám sbalený, řekl Udalcov před verdiktem

„Udalcov, Razvozžajev a Konstantin Lebeděv se mezi sebou domluvili na sérii masových nepokojů,“ řekl v odůvodnění verdiktu o vině soudce Alexandr Zamašňuk.

Lebeděv byl už dřív v odděleném procesu odsouzen k 2,5 letům vězení. K podpoře nepokojů se přiznal a po svědectví proti spoluobviněným byl už propuštěn na podmínku.

Udalcov si byl vědom toho, že jej soud velmi pravděpodobně pošle za mříže. „Oblečení, mýdlo a kartáček na zuby už mám sbalené, knížky si vypůjčím ve vězeňské knihovně,“ řekl v předvečer vynesení verdiktu novinářům z listu Moskovskij komsomolec.

Kritici režimu označují celý proces za politický a vykonstruovaný se záměrem přesvědčit veřejnost, že masové demonstrace proti Putinově režimu na přelomu let 2011 a 2012 pořádala hrstka extrémistů v žoldu ciziny.

Podkladem pro proces se stal snímek Anatomie protestu, který odvysílala prokremelská televize poté, co záběry diskreditující opoziční aktivisty údajně dostala od neznámého dárce.

Udalcov, Razvozžajev a jeden jejich kolega se podle informací uvedených v pořadu v létě roku 2012 v běloruském Minsku tajně sešli s gruzínským poslancem a společně plánovali nepokoje v Rusku.

Zájem veřejnosti zcela opadl

Sám Udalcov již dříve varoval, že se boje proti autoritářskému režimu nehodlá zřeknout. Popřel také, že by moskevské protesty proti Putinovi pořádal za peníze z ciziny, na zakázku gruzínských politiků.

Předák Levé fronty Udalcov měl až dosud nařízeno domácí vězení, kde mu společnost dělala manželka. Děti však kvůli ustavičných domovním prohlídkám poslali k manželčiným příbuzným na Ukrajinu, kde se učí v ruské škole. Sám Udalcov schvaluje připojení Krymu k Rusku a žádá právo na sebeurčení i pro obyvatele jihovýchodu Ukrajiny, kde proruští separatisté bojují s ukrajinskou armádou.

Razvozžajev, taktéž jeden z představitelů Levé fronty a blízký spolupracovník Udalcova, krátce po zahájení trestního řízení z Moskvy utekl na Ukrajinu a požádal tam o politický azyl.

Neznámí ozbrojenci ho však podle jeho slov krátce nato z Ukrajiny unesli a spoutaného, s kuklou přes hlavu odvezli zpět do Moskvy. Fyzickým a psychickým nátlakem si pak podle něj vynutili přiznání. Později Ukrajina připustila, že na jejím území zasahovali příslušníci cizích bezpečnostních služeb (podrobnosti se dočtete zde).

V rámci případu masových nepokojů bylo devět opozičních aktivistů odsouzeno za mříže, další vyvázl s podmínkou, na 11 lidí se vztahovala amnestie a ještě dalších osm čeká na rozsudek či je vyšetřováno, připomněla ruská verze serveru BBC.

Soudem s Udalcovem měla série procesů vyvrcholit, ale mezitím zájem veřejnosti zcela opadl, k soudu přišli podpořit obžalované jen příbuzní a nejbližší přátelé. A to ještě loni na jaře na jejich podporu demonstrovalo na 50 tisíc lidí.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video