Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruští kosmonauté dokončili svoji misi na Miru

  10:30aktualizováno  10:30
- Kosmonauté Sergej Zaletin a Alexander Kalerim ukončili svoji dvouměsíční misi na ruské orbitální stanici Mir. Jejich vesmírná loď Sojuz přistála ve 2:44 středovropského času na stepi u města Arkalyk v severozápadním Kazachstánu. Po vystoupení ze Sojuzu oba kosmonauté prohlásili, že se cítí dobře.
Podívejte se na fotografie ze startu.

Kosmonautům se podařilo spojit s ruskou orbitální stanicí Mir 6. dubna. Zaleti a Kaleri zde prověřovali hermetičnost spojovacího uzlu a vyrovnávání tlaku. 

V samotné stanici se soustředili na hledání drobných trhlin v trupu, jimiž od loňského jara unikal kyslík.

Zaletin a Kaleri se rovněž podle plánu vydali i mimo stanici do otevřeného kosmu k provedení vědeckých experimentů.

Od téměř osudné nehody v roce 1997, kdy do orbitální stanice narazila nákladní kosmická loď a při ručně řízeném spojení vážně poškodila jeden z jeho modulů, je podle expertů každý spojovací manévr nebezpečný.

"Přistávací manévr proto řídil autopilot, posádka však byla pro případ jeho selhání připravena na ručně řízený manévr," sdělil mluvčí ruského Střediska pro řízení kosmických letů Valerij Lyndin.

Čtrnáct let starý vesmírný komplex postižený řadou technických problémů je však podle tvrzení oficiálních činitelů i nadále v dobrém stavu a bezpečný.

"Kosmická loď bez posádky, která se se stanicí spojila v únoru, dopravila na Mir mimo jiné také zásoby kyslíku a tlak uvnitř Miru byl před spojením s raketou zvýšen na normální úroveň," řekl Lyndin. Dodal, že bylo na zakázku vyrobeno nové zařízení, specializované na pátrání po trhlinách.

Mise byla původně plánována na 45 dní, posléze však byla prodloužena na 60 až 70 dní, když byl z posádky vyřazen herec Vladimir Stěklov. Ten měl  na Miru natáčet film.  Stěklovova účast na misi byla zrušena, protože se filmovým tvůrcům nepodařilo zaplatit poplatek za "výlet" ve výši mnoha miliónů dolarů.


Osud Miru je nejasný

Orbitální vědecká stanice Mir byla vynesena na oběžnou dráhu raketou Proton z kosmodromu Bajkonur 20.února 1986. Ukončení její činnosti bylo plánováno na polovinu roku 1999,  avšak v lednu 1999 a též v lednu 2000 bylo rozhodnuto o jejím prodloužení.

S nedostatkem financí se potýkající ruská vláda měla v plánu přibližně v březnu Mir zlikvidovat, pokud by se nenašel vhodný soukromý investor.

Svůj názor však změnila a ponechala Mir na oběžné dráze poté, kdy mezinárodní společnost MirCorp Ltd. se sídlem v Amsterdamu souhlasila s vyplacením 10 až 20 milionů dolarů za pronájem stanice ke komerčním účelům. Vlastníkem Miru zůstává nadále ruská vláda.


Ke konci roku bude tato jediná vesmírná stanice pravděpodobně stažena z oběžné dráhy a spadne do oceánu. Důvodem je nedostatek finančních prostředků na její údržbu, ale i to, že Mir již skoro třikrát překračuje plánovanou dobu provozu, která
byla původně plánovaná na pět let.

Budoucnost Miru mohou ještě ovlivnit zahraniční investoři, kteří chtějí ze stanice udělat něco jako futuristický vesmírný hotel. Kosmonauté Kaleri a Zaletin, jejichž pobyt na
vesmírné stanici byl částečně financován holandskými investory, měli proto také odhadnout, zda je tento projekt uskutečnitelný.

Dvoučlenná posádka orbitální stanice Mir, kosmonauti Sergej Zaletin a Alexander Kalerim, dokončila v podělí 3. dubna přípravy na vesmírnou misi

Start kosmické lodi Sojuz TM-30 z kosmodromu Bajkonur, 4.3.2000

Kosmonauti Sergej Zaletin a Alexander Kalerim budou tvořit nejméně 45 dnů posádku orbitální stanice Mir, 4.3.2000

Kosmická loď Sojuz TM-30 na kosmodromu Bajkonur je připravena ke startu, 3. 3. 2000

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.