Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruští kosmonauté dokončili svoji misi na Miru

  10:30aktualizováno  10:30
- Kosmonauté Sergej Zaletin a Alexander Kalerim ukončili svoji dvouměsíční misi na ruské orbitální stanici Mir. Jejich vesmírná loď Sojuz přistála ve 2:44 středovropského času na stepi u města Arkalyk v severozápadním Kazachstánu. Po vystoupení ze Sojuzu oba kosmonauté prohlásili, že se cítí dobře.
Podívejte se na fotografie ze startu.

Kosmonautům se podařilo spojit s ruskou orbitální stanicí Mir 6. dubna. Zaleti a Kaleri zde prověřovali hermetičnost spojovacího uzlu a vyrovnávání tlaku. 

V samotné stanici se soustředili na hledání drobných trhlin v trupu, jimiž od loňského jara unikal kyslík.

Zaletin a Kaleri se rovněž podle plánu vydali i mimo stanici do otevřeného kosmu k provedení vědeckých experimentů.

Od téměř osudné nehody v roce 1997, kdy do orbitální stanice narazila nákladní kosmická loď a při ručně řízeném spojení vážně poškodila jeden z jeho modulů, je podle expertů každý spojovací manévr nebezpečný.

"Přistávací manévr proto řídil autopilot, posádka však byla pro případ jeho selhání připravena na ručně řízený manévr," sdělil mluvčí ruského Střediska pro řízení kosmických letů Valerij Lyndin.

Čtrnáct let starý vesmírný komplex postižený řadou technických problémů je však podle tvrzení oficiálních činitelů i nadále v dobrém stavu a bezpečný.

"Kosmická loď bez posádky, která se se stanicí spojila v únoru, dopravila na Mir mimo jiné také zásoby kyslíku a tlak uvnitř Miru byl před spojením s raketou zvýšen na normální úroveň," řekl Lyndin. Dodal, že bylo na zakázku vyrobeno nové zařízení, specializované na pátrání po trhlinách.

Mise byla původně plánována na 45 dní, posléze však byla prodloužena na 60 až 70 dní, když byl z posádky vyřazen herec Vladimir Stěklov. Ten měl  na Miru natáčet film.  Stěklovova účast na misi byla zrušena, protože se filmovým tvůrcům nepodařilo zaplatit poplatek za "výlet" ve výši mnoha miliónů dolarů.


Osud Miru je nejasný

Orbitální vědecká stanice Mir byla vynesena na oběžnou dráhu raketou Proton z kosmodromu Bajkonur 20.února 1986. Ukončení její činnosti bylo plánováno na polovinu roku 1999,  avšak v lednu 1999 a též v lednu 2000 bylo rozhodnuto o jejím prodloužení.

S nedostatkem financí se potýkající ruská vláda měla v plánu přibližně v březnu Mir zlikvidovat, pokud by se nenašel vhodný soukromý investor.

Svůj názor však změnila a ponechala Mir na oběžné dráze poté, kdy mezinárodní společnost MirCorp Ltd. se sídlem v Amsterdamu souhlasila s vyplacením 10 až 20 milionů dolarů za pronájem stanice ke komerčním účelům. Vlastníkem Miru zůstává nadále ruská vláda.


Ke konci roku bude tato jediná vesmírná stanice pravděpodobně stažena z oběžné dráhy a spadne do oceánu. Důvodem je nedostatek finančních prostředků na její údržbu, ale i to, že Mir již skoro třikrát překračuje plánovanou dobu provozu, která
byla původně plánovaná na pět let.

Budoucnost Miru mohou ještě ovlivnit zahraniční investoři, kteří chtějí ze stanice udělat něco jako futuristický vesmírný hotel. Kosmonauté Kaleri a Zaletin, jejichž pobyt na
vesmírné stanici byl částečně financován holandskými investory, měli proto také odhadnout, zda je tento projekt uskutečnitelný.

Dvoučlenná posádka orbitální stanice Mir, kosmonauti Sergej Zaletin a Alexander Kalerim, dokončila v podělí 3. dubna přípravy na vesmírnou misi

Start kosmické lodi Sojuz TM-30 z kosmodromu Bajkonur, 4.3.2000

Kosmonauti Sergej Zaletin a Alexander Kalerim budou tvořit nejméně 45 dnů posádku orbitální stanice Mir, 4.3.2000

Kosmická loď Sojuz TM-30 na kosmodromu Bajkonur je připravena ke startu, 3. 3. 2000

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.