Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruští archeologové náhodou narazili na ostatky zabitých Romanovců

  16:20aktualizováno  16:20
Ruští archeologové náhodou narazili na pozůstatky čtyř členů carské rodiny, které bolševici zavraždili dva roky po Leninově násilném převratu. Kostry velkovévodů spočívaly pod petrohradskou Petropavlovskou pevností mezi stovkami mrtvých v jednom z hromadných hrobů.

Mezi rozpoznanými Romanovci jsou velkovévodové Georgij Michajlovič (nahoře vlevo), Nikolaj Michajlovič (nahoře vpravo), Dmitrij Konstantinovič (dole vlevo) a Pavel Alexandrovič (dole vpravo) | foto: Koláž - iDNES.cz

Mezi zastřelenými byli identifikováni velkovévodové Georgij Michajlovič, Nikolaj Michajlovič, Dmitrij Konstantinovič a Pavel Alexandrovič, přiblížil mluvčí archeologické skupiny Vladimir Kilďuševskij

Romanovci

Romanovská dynastie vládla v Rusku 300 let až do abdikace Mikuláše II. v roce 1917, po níž následovala bolševická revoluce.

Bolševické komando zastřelilo v roce 1918 cara Mikuláše II. i s jeho ženou a pěti dětmi ve sklepě domu v Jekatěrinburgu, kam byli deportování počátkem roku.

Po pádu komunismu v roce 1991 se oficiální přístup k carské rodině změnil. Pravoslavná církev prohlásila v roce 2000 Mikuláše II. i jeho rodinu za svaté a nejvyšší soud je v roce 2008 rehabilitoval.

Poslední z jmenovaných byl strýcem cara Mikuláše II., kterého i s rodinou zabili bolševici ve vězení v uralském Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) v červenci roku 1918. Ostatní tři velkovévodové byli vnuky cara Mikuláše I.

Tito členové carské rodiny byli zavražděni v Petrohradě v lednu 1919, ale místo zločinu bylo dosud neznámé. V pevnosti na březích Něvy bolševici popravili několik stovek lidí, první kostry se tu našly v roce 2007. Nález pak vedl k identifikaci Romanovců.

V pevnosti se už našlo šest masových hrobů

V pevnosti bylo dosud nalezeno šest masových hrobů se stovkami koster. Nejmladší oběti bylo podle expertů 16 let. Všichni byli usmrceni kulkou do zátylku, některé lebky nesou také známky masivních úderů.

V hrobech archeologové našli i mince, přívěsky s ruským křížem, cigaretová pouzdra, zápisníky a zbytky šatstva. V samostatných hrobech byli uloženi starší lidé, v dalších byly nalezeny pozůstatky posluchačů carských vojenských škol. Oběti masakru byly usmrceny v letech 1918 až 1923.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vojenská přehlídka islamistů z hnutí Islámský stát v syrském městě Rakká (30....
Sebevražedná brigáda IS. Interpol vydal seznam 173 možných teroristů

Interpol vydal seznam 173 bojovníků Islámského státu, kteří by podle něj mohli být vycvičeni k teroristickým útokům v Evropě. Dokument vznikl na základě...  celý článek

Voda (ilustrační foto)
Řím trápí dlouhodobé sucho, hrozí zavedení přídělového systému na vodu

Italské úřady kvůli dlouhému období sucha nařídily zastavit čerpání vody z jezera nedaleko Říma. Hlavní město Itálie tak možná bude nuceno zavést na vodu...  celý článek

V ulicích polských měst protestují odpůrci zákona, který omezí nezávislost...
Polsko stvrdilo zákon o soudech, Orbán slibuje pomoc proti „inkvizici“

Senát v Polsku schválil kritizovanou reformu nejvyššího soudu. Pro hlasovalo 55 zákonodárců, proti němu 23. Odpůrci reformy demonstrovali před Senátem, po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.