Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruští agenti chtějí v Česku vyvolat odpor k radaru, varovala BIS

  10:52,  aktualizováno  15:29
Ruské tajné služby se v Česku snaží ovlivnit veřejné mínění a vyvolat odpor proti vybudování amerického radaru v Brdech. Je to přitom jen jedna z aktivit ruských zpravodajců v ČR. Tak zní hlavní informace Bezpečnostní informační služby v právě zveřejněné výroční zprávě za loňský rok.

BIS poprvé natvrdo říká, že ruské tajné služby u nás provádějí takzvaná aktivní opatření. Ilustrační foto | foto: Wikipedia

Ruští zpravodajci se kromě toho také snaží získat citlivé informace o české ekonomice a kontakty na politiky a státní úředníky. "BIS konstatuje, že ruská špionážní činnost v ČR aktuálně dosahuje mimořádně vysoké intenzity a úrovně," uvádí civilní rozvědka.

Je to první tak razantní prohlášení české tajné služby, které se dostalo na veřejnost. BIS například poprvé jasně říká, že ruské tajné služby u nás provádějí takzvaná aktivní opatření - tedy že už situaci v Česku jen nepozorují, ale snaží se ji ovlivňovat.

Realita však bude mnohem vážnější. Informace totiž pocházejí ze zprávy určené pro veřejnost, a je proto jasné, že tajná zpráva, kterou už dříve dostala vláda, obsahuje informace mnohem podrobnější a formulace ještě ostřejší.

. VÝROČNÍ ZPRÁVA BIS ZA ROK 2007

Ve snaze zabránit výstavbě amerického radaru se prý ruští agenti snaží ovlivnit především osoby, které mají vliv na veřejné mínění.

Kontrarozvědka zde ale zmiňuje i "občanské společnosti", a nelze proto vyloučit, že má na mysli především iniciativu Ne základnám. Ta už dlouho čelí podezření, že ji podporují ruské tajné služby. Její členové to však vehementně popírají. - čtěte Iniciativu Ne základnám financuje tajemný sponzor podnikající v Rusku

Podle zdroje MF DNES ze zpravodajské komunity v mnoha případech tato sdružení o podpoře ruských zpravodajců vůbec nemusí vědět. Může se totiž odehrávat skrytě, pomocí prostředníků a nastrčených osob. Pomoc z ruské strany nemusí být jenom finanční, sdružení mohou být podporována především ideologicky.

Mluvčí ruské rozvědky SVR Sergej Ivanov dnes ČTK řekl, že ruská zpravodajská služba se o radar v Česku nezajímá.

Loni se touto otázkou chtěla zabývat sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, jednání se ale neuskutečnila. "Ředitelé tajných služeb nám tehdy řekli, že nám na stůl nemůžou položit žádné konkrétní informace," řekl MF DNES poslanec Jan Vidím.

Vše o americkém radaru v Česku

"Zveřejnění zprávy situaci natolik změnilo, že se s řediteli všech tajných služeb sejdeme už 1. října," dodal Vidím pro MF DNES.

Rusko možná chce izolovat Ameriku, míní kontrarozvědka
BIS jde ale ve svých tvrzeních ještě dál. Je prý možné, že akce Rusů v Česku jsou součástí velké zpravodajské hry, která se snaží rozeštvat EU a USA, izolovat Ameriku a vrátit, tak země bývalého východního bloku pod vliv Ruské federace.

Křištálová lupa

Minimálně stejně aktivní jako při lobbingu proti radaru je ruská rozvědka v ekonomické špionáži. Na tu se zaměřují hlavně diplomaté na ruských ambasádách nebo lidé pracující v obchodních komorách. Velká část z nich přitom dříve pracovala právě v některých z ruských tajných služeb.

V ruské zpravodajské komunitě se přitom traduje rčení "jednou zpravodajec, navždy zpravodajec". Důstojníci totiž i po odchodu z aktivní služby udržují čilé kontakty se svými bývalými kolegy. Ruský prezident Vladimir Putin, sám bývalý špion v NDR, při své prezidentské kampani v roce 2000 dokonce prohlásil, že "neexistuje bývalý čekista". (Od názvu bývalé bolševické tajné služby Čeka - pozn. red.)

"Ve světle těchto a dalších informací je třeba konstatovat, že důsledkem ekonomické špionáže není jen riziko ztráty konkurenční výhody či trhu. Ekonomika a podnikatelské skupiny mohou být a jsou rovněž využívány jako prostředek politického nátlaku," konstatuje zpráva.

Že to nejsou plané řeči, dokazuje už loňská výroční zpráva. Tehdy BIS, jindy skoupá na jakékoli konkrétní informace, uvedla, že v roce 2006 zaznamenala případ bývalého ruského zpravodajce, který v České republice působil jako diplomat a zajímal se o výzkum "vysoce nebezpečných látek". V českých institucích zabývajících se jaderným, chemickým a biologickým výzkumem se pak zřejmě pokoušel získat agenty.

Lobbisté skrze úlevy verbují na vysokých školách
Celá zpráva má 18 stran a zabývá se například i terorismem, extremismem nebo organizovaným zločinem. Právě v této kapitole pak BIS věnuje jednu pasáž prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Podle tajné služby existují v ČR zájmové skupiny, které se snaží ovlivňovat především vysoké státní úředníky nebo policisty.

K tomu využívají například i některé vysoké školy, kde si tito lidé zvyšují kvalifikaci. "Jedná se zejména o zavazování si těchto osob tím, že studium je jim v maximální možné míře ulehčováno," tvrdí BIS.

Podle zprávy jsou nejvýznamnější skupiny, které v roce 2007 pracovaly na našem území, ruskojazyčné, kavkazské a balkánské. Ty se snažily překonat vnitřní rozpory a sjednotit se pod jednu autoritu, takzvaného "vora v zákoně," tedy ruskou alternativu mafiánského kmotra.
 
K tomu nedošlo kvůli konfliktu mezi čečenskou a arménskou skupinou, který vyvrcholil pokusy o zavraždění vysokého představitele jedné ze skupin. Najatý vrah byl na základě informací BIS zadržen policií, citovala zprávu ČTK.

Napětí ale přetrvává, ruskojazyčné skupiny se nedohodly na rozdělení území v hlavním městě. Na Moravě vzrostl vliv ukrajinské, takzvané Luhaňské skupiny, která podle zprávy neuznává žádné zákony a věnuje se hlavně obchodu se zbraněmi, únosům lidí a vraždám.

Čtěte v páteční MF DNES

Ilustrační foto

Podrobnosti o nebezpečných aktivitách ruských agentů, o kterých píše zpráva BIS, čtěte v páteční MF DNES.

.


Test DNES: Zimní pneumatiky - které nabízí nejlepší poměr výkonu a ceny?
Test DNES: Zimní pneumatiky - které nabízí nejlepší poměr výkonu a ceny?

Bez ohledu na výrobce nebo cenu všechny zimní pneumatiky velmi dobře obstály na sněhu a ledu. Problém nastal na mokru...



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.