Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusové zkoušeli bombu na civilistech

  1:00aktualizováno  1:00
Ruský Buzuluk si Češi pamatují jako místo, v němž se za druhé světové války zformovala československá jednotka, která vynikla v bojích u Sokolova či o Kyjev. Neznají však Buzuluk jako město, v jehož blízkosti byla odpálena jaderná puma.

INFOGRAFIKA ZDE

Vyšlo to najevo až nyní, při návštěvě českých novinářů.

Ráno 14. září 1954 odstartoval z letecké základny pod Stalingradem bombardér TU-4 s atomovou bombou na palubě.

V devět hodin třicet tři minut shodil svůj náklad z výšky osmi kilometrů, jen třináct kilometrů od městečka Tockoje nedaleko Buzuluku.

Jaderná puma o síle čtyřiceti kilotun (dvakrát silnější než americká puma, která vybuchla nad Hirošimou) vybuchla ve výšce 350 metrů. Jaderného testu se podle ruských zdrojů zúčastnili i českoslovenští generálové.

Irina Zalavinová, tehdy třicetiletá matka, dnes vzpomíná: "V okamžiku výbuchu jsem stála se synem na ulici a kupovala meloun. Oblohu prudce rozjasnilo bílo-růžové záření, které na několik vteřin zastínilo i slunce. Bylo to světlo jakoby z onoho světa."

Irina chlapce okamžitě popadla a běžela s ním domů. Stačila ho ještě posadit zády ke stěně, když přišla tlaková vlna výbuchu. Náraz vytrhl všechna okna i s rámy. Místnost zasypala skleněná tříšť. Manžel Iriny zemřel v roce 1971 na rakovinu vnitřností a onkologická onemocnění dnes trápí i jejího syna Valerie.

Vyčkávající sovětské motostřelecké a tankové pluky mezitím vyrazily do epicentra výbuchu, který prolomil obranu "protivníka". Důstojníci své vojáky už před cvičnými manévry uklidňovali: "Projet epicentrem? Nic hrozného. Dostanete stejnou dávku radiace, jako kdybyste šli v jednom roce dvakrát na rentgen."

Realita byla poněkud jiná. Jiný pamětník výbuchu, generál ve výslužbě Alexandr Michajlov, který v roce 1954 velel vojenskému výcvikovému prostoru u Buzuluku, říká: "Vyšel jsem z úkrytu a uviděl strašný obraz. Rozsáhlý dubový les před námi zmizel. Bojová technika byla roztavena ještě v několika kilometrech od epicentra. Akademik Kurčatov jen prohodil: Ten ‚míč' předčil všechna naše očekávání."

"Výbuch byl dlouhá léta přísně utajován, přesto o něm věděly tisíce občanů Buzuluku, Oremburgu a samozřejmě městečka Tockoje, které bylo hned na ráně. Ale ani nyní o té tragédii příliš nehovoříme. Nemocemi trpí příliš mnoho lidí," řekl MF DNES zástupce buzuluckého starosty Viktor Fogel.

Jakkoliv už není jaderný výbuch v Rusku utajován, pro české vojenské historiky je pekelný test na lidech zcela neznámý. Byť k němu byla přizvána i československá generalita. "Snad najdeme zmínky v archivech," doufá Eduard Stehlík.

V sedmdesátých letech pracovaly v blízkosti epicentra stovky českých naftařů na orenburském plynovodu. Zdeněk Prouza ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost říká, že tehdy už byla oblast bezpečná: "Když jste nás na explozi upozornili, zjistil jsem si, že šlo o nadzemní výbuch, u něhož je zamoření menší. Větší území zasáhne okamžité záření."

Lidé museli zažít peklo, říká Drábová

Sovětský jaderný výbuch, při němž se na vojácích testovaly účinky radiace, pekelné teploty i tlakové vlny, nejsou pro předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou překvapením.

"V Nevadské poušti prováděli tyto nelidské pokusy i Američané. V tomto směru se chovaly obě velmoci stejně. Nikdy by mne ale nenapadlo, že se účinky jaderných zbraní budou zkoušet i na civilistech, tak jako jste mne na to upozornili vy. Jde o obrovskou a zcela nepřijatelnou novinku," přiznává Drábová.

V čem jsou jaderné testy na civilistech zrůdnější než na vojácích?

Vojáci jsou na podobné věci cvičeni a jsou proti radioaktivnímu záření vybavení i výstrojí či odmořovacími prostředky. Nechránění civilisté to museli u Buzuluku schytat na plné pecky. Těžko si představit, co museli tenkrát lidé v Oremburské oblasti prožívat. Muselo to být peklo.

Na jaderný test se sovětští maršálové připravovali pět let. O čem to svědčí?

K epicentru byla dotažena stáda skotu, značné množství vojenské techniky a vše bylo po výbuchu pečlivě zaznamenáváno, měřena byla úroveň radiace, nacvičoval se odsun nejvíce postižených vojenských jednotek i zasažených civilistů. Nechci, aby to vyznělo krutě, ale i na černobylské jaderné havárii bylo patrné, jak dokonale to mají Sověti natrénováno. Na tohle neštěstí zareagovala sovětská armáda bleskově a profesionálně.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předvolební kampaň německé strany FDP (18.9.2017)
Volební programy jsou příliš dlouhé, většina Němců je číst ani nechce

Berlín (Od zpravodajky MF DNES) Jsou delší a komplikovanější než Nový zákon a přečíst je všechny by zabralo 17 hodin. Řeč je o programech německých stran před nedělními parlamentními volbami....  celý článek

Loď drží jen jedno lano. (ilustrační foto)
V plavební komoře na přítoku Labe na severu Německa zahynul český lodník

Při lodním neštěstí v plavební komoře na rameni Labe na severu Německa zahynul 56letý český lodivod. Lodní můstek remorkéru byl vysunut nad povolenou výšku a...  celý článek

Ekologičtí aktivisté bojují za čistější oceány založením Souostroví odpadků.
V Pacifiku se rodí nový stát. Souostroví odpadků má vlastní pas i peníze

V Tichém oceánu plave takové množství odpadu, že by dokázal zformovat ostrov o velikosti Francie. Tohoto faktu se chytili ochránci životního prostředí a bojují...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.