Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusové v Česku i jinde oživují agenty z dob studené války

  6:32aktualizováno  6:32
Ruská rozvědka v Česku i po celé Evropě zvyšuje počet svých špionů a vrací se k metodám, které opustila po skončení studené války. Oživuje dokonce i takzvané "spící agenty", tedy ty, kteří už pro ni přestali pracovat. Zvýšená aktivita ruské rozvědky byla podle diplomatů důvodem k vypovězení dvou zástupců ruského vojenského přidělence v Praze.
Vyhoštění ruských diplomatů byl jasný vzkaz Moskvě, aby své špionážní aktivity utlumila.

Vyhoštění ruských diplomatů byl jasný vzkaz Moskvě, aby své špionážní aktivity utlumila. | foto: Profimedia.cz

"Rusové pod vlivem rozšiřování NATO používají nejdrsnější způsoby špionáže, čemuž se dosud vyhýbali. Vrátili se k dobám studené války, před rok 1989. Ať už jde o korupci nebo oživení spících agentů," řekl MF DNES jeden diplomat.

Reakce ruského šéfdiplomata Lavrova, který hovořil o provokaci, pak přišla podle diplomatů proto, že se celý skandál s vyhoštěním dvou špionů objevil v médiích.

Zdroje MF DNES navíc včera potvrdily, že Rusové byli vyhoštěni ve chvíli, kdy byl šéf ČSSD Jiří Paroubek na návštěvě u premiéra Vladimira Putina. Podle expertů to byl vzkaz Moskvě, ať své špionážní aktivity utlumí.

Zpravodajské služby si už delší dobu všímají zvýšené aktivity některých Rusů chráněných diplomatickou imunitou i takzvaných nelegálů, kteří zde pracují pod krycí legendou novinářů či obchodníků.

Loňské zatčení důstojníka estonského ministerstva vnitra Hermana Simma, jenž předal Moskvě tisíce tajných dokumentů NATO, jen potvrdilo, že v zemích Aliance působí rozsáhlá síť ruských špionů.

Vlivný důstojník estonského ministerstva vnitra Herman Simm, kterého naverbovala ruská rozvědka, začal podle týdeníku Respekt spolupracovat s vyšetřovateli krátce po svém zatčení. Zřejmě proto, aby zmírnil vysoký trest za špionáž, který mu hrozil.

NATO: pro Rusy nepřítel číslo jedna?

Rozkrytí rozsáhlé sítě ruských špionů pak vyústilo ve vlnu vypovězení ruských diplomatů-zpravodajců ze zemí NATO. Tedy i dvou diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze.

"Rozsáhlé budování ruských špionážních sítí v Česku či jiných zemích Aliance, ale také až dosud nebývalé sumy peněz, které Moskva začala do tohoto 'projektu‘ v poslední době investovat, překročily přijatelnou a někdy i tolerovanou mez vyzvědačství," řekl MF DNES alianční diplomat.

A dodal: "V poslední době to přesáhlo jakoukoliv míru, ať už jde o průnik do zpravodajských služeb či kontaktování odborníků, kteří se věnují strategické obraně NATO."

Státy Aliance byly po Simmově zatčení postaveny před problém: mají začít vypovídat ruské diplomaty a riskovat tím prudké zhoršení vztahů NATO s Moskvou? Podle informací MF DNES zvítězil nakonec kompromis: nevypovíme všechny zkompromitované ruské diplomaty, ale jen ty, kteří zašli při špionáži až příliš daleko.

"Pokud ani teď nezareagujeme, bude si to Moskva vykládat jako slabost, ale možná i neschopnost," tlumočí jeden z diplomatů Aliance názor, který v bruselské centrále NATO nakonec převládl.

V Česku či jiných zemích Aliance zlomil skandál vaz několika ruským důstojníkům či agentům, další spojenci zatím o jejich vypovězení buď mlčí, nebo se spokojili s protestní nótou.

Bezpečnostním expertům, které MF DNES oslovila, nevadí ani tolik fakt, že Estonec Herman Simm předal Moskvě důležité informace o obranných plánech Aliance či například o protiraketovém štítu Evropy. Mnohem více je znepokojuje návrat Moskvy k vyzvědačským praktikám z doby studené války a NATO opět figuruje v očích Ruska jako nepřítel číslo jedna.

"Možná zkoušejí, co všechno vydržíme a necháme si líbit. Tahle konfrontace tu ovšem v dobách studené války už byla a k ničemu dobrému nevedla," nabízí jednu z variant strategie Moskvy vůči NATO vlivný český diplomat.

Moskva však v každém případě využívá nejednotnosti českých politiků v pohledu na bezpečnostní otázky. Loni například poslanci ČSSD sami chtěli rady od ruského raketového generála Jevgenije Bužinského. Nedávno se naopak jejich předseda Jiří Paroubek setkal s ruským premiérem Vladimirem Putinem, aniž o tom někdo z české vlády věděl.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Andrej Babiš přichází na večerní jednání ministrů hnutí ANO v průhonické...
Dávali jsme ODS peníze, říká Babiš na nově zveřejněné nahrávce

Exministr financí Andrej Babiš na nahrávce, kterou ve středu zveřejnil server iRozhlas.cz, naznačuje, že v minulosti finančně podporoval ODS. Záznam pochází ze...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.