"Prezidentští kandidáti mohou být nominováni do 25. prosince," řekl agentuře ITAR-TASS tajemník ústřední volební komise Nikolaj Konkin.
Do 16. ledna pak uchazeči musí předložit důkazy, že sesbírali nejméně dva miliony podpisů ruských občanů na svou podporu. Z tohoto pravidla jsou vyloučeni pouze lidé, které nominují parlamentní strany. Seznam kandidátů bude tedy reálně znám až na konci ledna.
Putin odejde, ale jen naoko
Vladimir Putin už prezidentem nebude, o vliv v Rusku ale rozhodně nepřijde. Ještě před volbou nové hlavy státu si totiž Rusové budou - už tuto neděli - vybírat poslance do Státní dumy. A Putin kandiduje jako jednička nejsilnější partaje Jednotné Rusko. To znamená, že by se po odchodu z Kremlu mohl stát předsedou vlády.
Ale možná je i varianta "prezidentem po přestávce". Ruský tisk spekuluje, že by se Putin hned po parlamentních volbách vzdal prezidentské funkce a v březnu by na šéfa Kremlu kandidoval znovu - po tříměsíční přestávce. Tím by se vypořádal s ústavním článkem zakazujícím "tři funkční období prezidenta v řadě za sebou".
Odhodlání ucházet se o prezidentskou funkci už oznámili šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov či lídr xenofobní Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Vladimir Žirinovskij. Oba se už voleb několikrát účastnili. Kandidaturu oznámili i šéf liberálního Jabloka Grigorij Javlinskij, jedna z výrazných tváří Svazu pravicových sil (SPS) Boris Němcov, zvažuje ji i někdejší ruský premiér a nyní Putinův ostrý kritik Michail Kasjanov.
