Experti by měli tělo ohledat a přepravit do civilizace. „Riziko je velké. Naše nejbližší základna je vzdálená 280 kilometrů a na místo se lze dostat jen sněžnými skútry,“ řekl novinářům Andrej Zalenskij.
Dodal, že v Djatlovově průsmyku je momentálně 30 stupňů pod nulou, vane silný vítr a neustále sněží, a proto není možné tam doletět vrtulníkem. Expedice má vyrazit v úterý a potrvá zřejmě několik dnů.
Mrtvolu asi padesátiletého muže, ležící ve stanu, objevila v průsmyku turistická výprava již v pátek. Dosud se neví, odkud osamělý muž pocházel ani jak zemřel a proč se ocitl v průsmyku. Podle policie se v širokém okolí nikdo podobný nepohřešuje. Úřady mezitím musely dementovat pověsti, že se ztratili i turisté, kteří mrtvolu objevili, a ujistily, že jsou ve spojení s touto výpravou, která putuje po ohlášené trase.
Djatlovův průsmyk je pojmenován po Igoru Djatlovovi, vůdci desetičlenné výpravy, která se v únoru 1959 vydala zdolat horu Cholat Sjachyl (Hora mrtvých) vysokou 1 079 metrů v severní části pohoří Ural.
Když záchranáři ztratili se skupinou rádiový kontakt, vydali se výpravu hledat. V jednom z průsmyků, který nyní nese Djatlovovo jméno, našli devět mrtvých těl.
Desátý účastník, Jurij Judin, si zachránil život tím, že se od výpravy kvůli nevolnosti dříve oddělil. ̈Tajemná a dodnes nevysvětlená smrt devíti jeho druhů při výstupu na horu dodnes dráždí fantazii ruských i zahraničních amatérských badatelů. Stala se i námětem několika filmů.
Mrtví měli zpřerážené končetiny a rozbité hlavy, jedné z obětí chyběl jazyk. Stan, v němž expedice nocovala, byl protržený zevnitř, lidé v třicetistupňovém mrazu opustili nocleh z neznámých důvodů bosí. Známky boje ale prý vyšetřovatelé na místě nenašli (více o záhadné smrti členů expedice si můžete přečíst zde).
Smrt členů výpravy není dodnes vyřešena
Podle úřední zprávy tehdejších sovětských vyšetřovatelů způsobila smrt turistů blíže neurčená přírodní pohroma. Veřejnost ale tehdejší vysvětlení neuspokojilo tím spíš, že úřady oblast tragédie na tři roky uzavřely.
Sám Judin, který jako jediný přežil, se po celý zbytek života snažil vnést do záhady jasno. Jeho pátrání bylo ale bezvýsledné, on sám v dubnu 2013 zemřel (více čtěte zde).
Spekuluje se, že příčinou tragédie mohla být lavina, útok vězňů uprchlých z některého z okolních táborů, loupežné přepadení, hádka mezi členy expedice nebo „nadpřirozený jev“. Skutečná příčina smrti devíti lidí zůstává i po víc než padesáti letech záhadou.
První filmový dokument o uralské tragédii vznikl v roce 2000 ve studiích uralské televize TAU. O rok později se tématu zmocnil televizní kanál History Channel. V této dekádě natočil finsko-americký režisér Renny Harlin horor Incident v Djatlovově průsmyku (The Dyatlov Pass Incident), který se pod názvem Záhada Hory mrtvých objevil i v českých kinech.
