S pádem SSSR zahynula také komunistická ideologie, která podle přesvědčení muslimů odporuje jejich víře. Komunismus sice arabským režimům, které se stavěly proti USA, nebránil, aby od Rusů sovětské éry přijímaly dodávky zbraní, ale znemožnil Rusku, aby si zajistilo onen intimní vliv, jaký si u svých regionálních spojenců získala Amerika.
Moskva vyplňuje vakuum
Teď návrat Ruska jako regionálního aktéra vítají i islamisté, aby posílili svůj vzdor vůči americké hegemonii, přičemž pohodlně zapomínají na to, jak Rusko během devadesátých let minulého století brutálně potlačovalo čečenské muslimy. To představuje naprostý obrat oproti modelu, který převažoval v letech padesátých - tehdy USA povzbuzovaly islám jako baštu proti komunismu.
Jejich spojenci na Středním východě, zejména Saúdská Arábie, obhajovali americký vliv v oblasti argumentem, že Američané jsou křesťané, a tedy ahl al-Kitáb (lidé Knihy). Sověti byli pravidelně pranýřováni jako nebezpeční nepřátelé Boha.
. usa v. ruskoKonzervativní většina na Středním východě skutečně považuje USA, charakteristické popovou kulturou a liberální demokracií, za mnohem problematičtějšího spojence než autokratické Rusy, milující bohatství. |
Dnes je moc USA na Středním východě na historickém minimu a Rusko se snaží vzniklé vakuum vyplnit. I nejbližší spojenci Ameriky - Saúdská Arábie, Egypt a Izrael - jsou v ohrožení, neboť čelí agresivní expanzi "radikálních sil", jež představuje Írán, Hamas, Hizballáh, Sýrie a irácký odpor. V převažující atmosféře pozdvižení a zmatku radikální islamisté napadají Američany jako barbarské křižáky, kteří po komunistech převzali punc nepřátel islámu.
Konzervativní většina v regionu skutečně považuje USA, charakteristické popovou kulturou a liberální demokracií, za mnohem problematičtějšího spojence než autokratické Rusy, milující bohatství.
Írán coby páka
Ruské průniky do regionu začaly státní návštěvou prezidenta Vladimira Putina v Íránu v říjnu 2007, první návštěvou ruského lídra od Stalinovy cesty do Teheránu v roce 1943. Ovšemže Rusko pomohlo Íránu zahájit jeho jaderný program a často íránský režim ochránilo před přísnějšími sankcemi Organizace spojených národů. Rusko pohlíží na své vztahy s Íránem jako na páku vlastního diplomatického vlivu na širším Středním východě, kde se Spojené státy od konce studené války snaží (úspěšně) odsouvat Kreml na okraj.
Další ruskou metou je vyjmout ze sankcí OSN jaderný reaktor v Búšehru, který pro Írán buduje. Úplné finanční sevření Íránu pod taktovkou OSN by ohrozilo zisky Ruska z poskytování jaderného paliva pro tento reaktor, který by měl být zanedlouho uveden do provozu.
Na co je Hamas také hrdý
Ba poprvé v historii Ruska na Středním východě se tato země může spolehnout na skutečně mocné místní spojence. Sovětský svaz v roce 1972 ztratil Egypt a sovětské námořní základny v Sýrii byly opuštěny v roce 1989. Teď Rusko podepsalo strategické dohody s Íránem a v reakci na výzvu prezidenta Bašára al-Asada (který navštívil Moskvu v bezostyšné snaze získat si kremelskou podporu těsně poté, co skončila gruzínská válka) vojenské základny v Sýrii rekonstruuje.
. Rusko vítězíZdá se, že Rusko v reakci na nevydařené americké postupy na Středním východě, ať už v Iráku, Íránu, Sýrii, Libanonu či Palestině, využívá svého ropného bohatství ke stmelení nového bloku, který bude protiváhou americké přítomnosti. |
Íránský režim nadšeně zveřejňuje své partnerství s Ruskem a dělá mu ústupky, aby se vypořádal s americkou a izraelskou hrozbou a získal víc času na uskutečňování svého jaderného programu. Hamas je na své ruské vazby také hrdý, a to natolik, že se stal jedním z pouhých tří režimů na světě, jež uznaly nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, regionů, o jejichž odtržení od Gruzie se Rusko přičinilo.
Zdá se, že Rusko v reakci na nevydařené americké postupy na Středním východě, ať už v Iráku, Íránu, Sýrii, Libanonu či Palestině, využívá svého ropného bohatství ke stmelení nového bloku, který bude protiváhou americké přítomnosti. Rusko dělá pokroky dokonce i v Iráku. Odepsalo asi 12 miliard dolarů v dluzích ze Saddámových dob a prosazuje vybudování irácko-syrského ropovodu, který přispěje k jeho snaze mít pod kontrolou velkou část přepravy ropy a plynu. Rusko už je připravené a ochotné poskytnout Sýrii a Íránu vyspělejší zbraně.
Možný dvojnásobný omyl
Krátkodobě Rusko, vyzbrojené vysokými cenami ropy, nemá co ztratit, ale dlouhodobě se ruská politika na Středním východě jeví jako nadvakrát pomýlená. Jaderně vyzbrojený Írán na ruském zápraží rozhodně není v ruském národním zájmu, obzvlášť vzhledem k sílící radikalizaci 20 milionů muslimských občanů Ruska - jediné složce jeho obyvatel, která se skutečně rozrůstá. Ostatně Írán byl zapáleným zastáncem čečenských separatistů, s nimiž Rusko svádělo boje téměř deset let, než je potlačilo.
Vzhledem k tomu, že se muslimové v nadcházejících desetiletích budou stávat v ruské politice významnějším faktorem, získat podíl na dění na Středním východě může být pro Rusko moudrým krokem. Upevňováním síly nejradikálnějších složek v regionu jim ale pouze dodá moc k tomu, aby svou pozornost jednou obrátily k "utlačovaným" muslimům v Rusku.
© Project Syndicate, 2008
