"Mezi posuzované verze Litviněnkovy otravy radioaktivní látkou patří ta, že ji mohli nařídit stejní lidé, na které je vystaven mezinárodní zatykač za závažné a velmi závažné zločiny. Mezi ně patří i Leonid Něvzlin," uvedla generální prokuratura.
Něvzlin získal většinový podíl v mezitím zkrachovalém Jukosu od uvězněného ropného magnáta Michaila Chodorkovského. Ten byl v Rusku loni odsouzen na osm let do vězení za daňové úniky.
Něvzlin popírá ruská obvinění jako vykonstruovaná. Podle nich se měl dopustit zpronevěry, daňových úniků a organizování nájemných vražd. V minulosti Izrael ani USA nevyhověly ruským žádostem o Něvzlinovo vydání.
Kdo chtěl zavraždit Litviněnka?
Důvody, které vedly k zavraždění Litviněnka, jsou nejasné. Nejčastější spekulace uvádějí, že bývalý agent ruské tajné služby byl nebezpečný svým mocným nepřátelům.
Litviněnko před smrtí obvinil přímo ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml to však důrazně popřel.
Podivuhodný Scaramella
Italský vyšetřující soudce ve středu v Římě vyslýchal Maria Scaramellu, jednoho z posledních lidí, s nimiž se v Londýně sešel Litviněnko před svým zavražděním.
Italská prokuratura začala vyšetřovat Scaramellu v souvislosti s ilegálním obchodem se zbraněmi ještě před Litviněnkovou listopadovou smrtí. Scaramella je podle médií poměrně záhadná osoba.
Představuje se jako bezpečnostní expert a mezinárodní poradce, nicméně žádné seriózní reference to nepotvrzují.
Motiv schůzky je nejasný
V roce 2002 prý působil jako konzultant komise zkoumající infiltraci někdejší sovětské rozvědky KGB do Itálie. Podle ministerstva zahraničí se několikrát snažil o přijetí do italských tajných služeb.
Nejasný je i motiv jeho schůzky s Litviněnkem prvního listopadu. Ukázal mu zprávy, které prý identifikovaly možné vrahy ruské investigativní novinářky Anny Politkovské.
Měl mu předat i seznam dalších potenciálních obětí, včetně sebe sama a Litviněnka.
