Smlouva omezuje počet strategických jaderných hlavic ze 6000 na tři a půl tisíce kusů na každé straně, a to nejpozději do roku 2007 (strategické = dolet 1 100 km až 12 000 km).
Na zasedání, kterého se účastnil také nově zvolený ruský prezident Vladimir Putin, pro ni hlasovalo 288 poslanců, proti bylo 131 a čtyři se hlasování zdrželi. Putin řekl, že ratifikace "plně odpovídá ruským zájmům".
| Americká ministryně zahraničí Madeleine Albrifghtová: Je to významný krok kupředu. Zlepší bezpečnost nás všech. Ministr zahraničí Igor Ivanov k nám přijede ještě v dubnu, abychom mohli pokračovat v jednáních o další redukci počtu jaderných zbraní. |
Washington a Moskva už také zahájily předběžné konzultace o smlouvě START-3, která předpokládá další omezení jaderných zbraní.
Clinton uvítal, že ruský parlament ratifikoval smlouvu
Americký prezident Bill Clinton neskrýval uspokojení, že poslanci dolní komory ruského parlamentu dnes ratifikovali rusko-americkou smlouvu START-2 omezující jaderné arzenály obou supervelmocí. Přitom zdůraznil, že rozhodnutí ruské Státní dumy otevírá dveře k dalším krokům vedoucím ke snížení počtu jaderných zbraní ve světě.
"START-2 zajistí našim občanům větší bezpečnost a také posílí naše partnerské vztahy s demokratickým Ruskem," zdůraznil Clinton v prohlášení, které vydal ve Washingtonu. Jak dodal, smlouva "otevírá dveře k dalším významným krokům vedoucím k omezení jaderných zbraní a nukleárního nebezpečí, což je směr, který mezinárodní společenství rozhodně podporuje a který má podporu i obou politických stran ve Spojených státech".
Podle jeho názoru je uzavření smlouvy výsledkem "spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem na omezení jaderných zbraní, která trvala několik desetiletí a která je zjevně ku prospěchu obou zemí".
Past podmínek
Duma pak ve svém usnesení zakotvila "výjimečné okolnosti", za kterých Rusko může od smlouvy odstoupit "v zájmu obhájení státní suverenity".
V dlouhém seznamu, který je sestaven tak, že ho Rusko může použít vlastně kdykoli, je i bod: rozmístění jaderných zbraní na území států, které vstoupily do NATO po podpisu smlouvy START-2, to znamená na území České republiky, Polska a Maďarska.
Důležitou položkou výše zmíněného seznamu je i svázání dodržování smlouvy START-2 se smlouvou ABM z roku 1972 o omezení protiraketových obranných systémů.
Zatímco Rusko na budování takového systému nemá peníze, Spojené státy ho budují již řadu let. Za éry Ronalda Regana byl znám pod názvem Hvězdné války. Pro vysoké náklady byl na začátku devadesátých let pozastaven.
V posledních letech Amerika rozhodla o tom, že na projekt protiraketové obrany naváže. Washington chce budovat ochranný štít proti balistickým střelám dlouhého doletu, o jaké usiluje například Severní Korea.
Komunisté byli proti ratifikaci
Komunistický předák Gennadij Zjuganov rozšířil v dumě prohlášení, podle něhož jsou dnešní debaty "fraškou".
Poslanci podle jeho slov dosud neměli možnost seznámit se s podstatou věci a musejí rozhodovat o tak důležitém problému bez náležitých informací.
Požadoval zejména finanční a ekonomické zdůvodnění ratifikace. Soudí totiž, že snížení stavu zbraní si vyžádá stovky miliard rublů a že to bude mít těžké ekonomické důsledky pro Rusko.
"Ve snaze prosadit tuto hanebnou smlouvu výkonná moc porušuje dokonce vlastní mezinárodní závazky," uvedl s ohledem na nedávno uzavřenou Rusko - Běloruskou unii, která předpokládá, že obě strany budou podobné kroky na poli mezinárodní diplomacie konzultovat.
