Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Rusů je na českých univerzitách moc, vadí poslankyni. Chce, aby platili

  • 1158
České vysoké školy přitahují čím dál více studentů z Ruska a jiných východních zemí. Díky podobnosti slovanských jazyků jim stačí krátký kurz a pak studují v češtině, tedy zdarma. Poslankyně ANO proto chce změnit zákon, aby studenti ze zemí mimo EU za studium museli platit.

„Za peníze daňových poplatníků vystudují a pak své znalosti odjedou uplatňovat do Ruska,“ rozčiluje se poslankyně hnutí ANO Kristýna Zelienková.

Přijde jí to nefér, byla by proto ráda, kdyby se studium pro uchazeče ze zemí mimo Evropskou unii zpoplatnilo.

Zelienková chce změnit zákon o vysokých školách, aby bylo možné poplatky za studium vybírat. Nyní je zpoplatněn pouze program v cizím jazyce. Pakliže uchazeč studuje úplně stejně jako Čech, jsou pro něj podmínky studia rovnocenné.

Kristýna Zelienková (ANO)

Zelienková se odvolává na čísla o počtu zahraničních studentů v Česku. Pokud vynecháme studenty ze Slovenska, kteří u nás studují zdarma na základě historických souvislostí a mezistátních dohod, pak na českých vysokých školách potkáte nejvíc Rusů. A jejich počet rychle stoupá. Od roku 2001 se zvýšil z necelých tří set až k loňským čtyřem tisícům.

Důvod je jednoduchý. Je pro ně nejsnazší naučit se česky. Využijí nabídky speciálních agentur, které se na zájemce o vysokoškolské studium v Česku specializují, a ty je na přijímací zkoušky i pozdější studium připraví. Stačí jim měsíc a půl. „Je to trochu rychlokurz. Náročný, ale připraví vás. Samozřejmě jsem se také učila sama doma,“ uvádí Natalia, která v Česku na Vysoké škole ekonomické studovala sedm let na inženýrku. Původem je z Ruska, ale její rodina dlouhodobě žije na Ukrajině.

Když jsme lepší než Češi...

Co říká na argument, že je nefér, že může studovat zadarmo? „Chápu to, ale na druhou stranu, když přijímací zkoušky zvládneme lépe než Češi, proč bychom studovat nemohli?“ ptá se.

Na to má Zelienková také odpověď: „Tento argument mi přijde irelevantní. Nikdo přece neříká, že český student by se během studia nevypracoval na stejnou úroveň jako oni.“ Její návrh však zpochybňuje stranický kolega a bývalý rektor Masarykovy univerzity, kam Rusové také často míří, Jiří Zlatuška.

„Nepřijde mi to rozumné, já bych na kontaktech ve světě hledal jen pozitiva. Zahraniční studenti si vytvoří k Česku a jeho kultuře pozitivní vztah, což v dnešní době určitě nebude na škodu. Díky diplomovým pracím si třeba technici odvezou vazby na české firmy,“ říká s tím, že vysoká škola je tak kvalitní, jaké má studenty. Pokud tedy jsou cizinci lepší než Češi, není důvod je nepřijmout.

Navíc připomíná, že kam míří absolventi univerzit v Česku, nikdo nesleduje. Což potvrzuje i Ministerstvo školství a organizace sdružující příslušníky ruské menšiny v Česku, kterých se MF DNES zeptala.

„Nedovolím si dělat nějaké závěry, znám jen úzkou skupinu. Ale co tak pozoruji, tak část si tady najde trvalý vztah a zůstane tu, část pokračuje dál na Západ. A část se vrací domů do Ruska. Odhadl bych, že je to zhruba vyrovnané, možná trochu převažují ti, kteří tu zůstanou,“ říká Igor Zolotarev z Domu národnostních menšin.

Podobný názor má i jeho kolega z Česko-ruské společnosti. Většina Rusů podle něj podlehne západnímu stylu života v relativně klidné zemi, jakou pro ně Česko je.

Ministr změnu nechce

Poslankyně Zelienková se kvůli záměru změnit zákon sešla i s ministrem školství Marcelem Chládkem. Ministerstvo však změnám příliš nakloněno není. Pokud by totiž určité skupině studium zpoplatnilo, hraničilo by to prý s diskriminací. Navíc, pak by ani Češi na ruských školách nemohli studovat za stejných podmínek.

Chládek je pro zachování současného stavu, kdy je zpoplatněno pouze studium v cizím jazyce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video