Minist financí Jan Fischer, premiér Jiří Rusnok a ministr vnitra Martin Pecina

Minist financí Jan Fischer, premiér Jiří Rusnok a ministr vnitra Martin Pecina při jednání Poslanecké sněmovny. (17. července 2013) | foto: Petr Topič, MAFRA

Rusnok ztrácí šanci na důvěru. Berou mu ji nezařazení poslanci

  • 391
Jiřímu Rusnokovi se rozplývá šance, že by jeho vláda mohla v srpnu dostat důvěru. Spolu s ODS a TOP 09 hodlá aktivně proti vládě hlasovat takový počet nezařazených poslanců, že by Rusnok potřebnou podporu nezískal, ani když se za něj postaví dosud opoziční komunisté, Věci veřejné a celá ČSSD.

Redakce iDNES.cz oslovila většinu ze 17 nezařazených poslanců ve Sněmovně a jasně proti vládě se vyslovili Viktor Paggio, Dagmar Navrátilová, Lenka Andrýsová, Jiří Rusnok ze strany LIDEM, Radim Vysloužil, který s nimi hlasuje, bývalý poslanec ODS Michal Doktor a šéf národních socialistů, bývalý poslanec ČSSD Jiří Paroubek.

Poslanec Viktor Paggio

"Budu hlasovat proti panu Rusnokovi," řekl Paggio. "Mám v tom naprosto jasno. Jsem od začátku součástí původní koaliční většiny," uvedla pro iDNES.cz Navrátilová. A obdobně se vyjádřili i další tři poslanci, kteří se hlásí ke straně LIDEM nebo s ní úzce spolupracují.

Neodpověděla šéfka strany Karolína Peake, zastihnout se nepodařilo Martina Vacka a Janu Suchou. Ale proti vládě bude určitě Doktor a na "99 procent" i expremiér Paroubek. "To jedno procento je ale jen pro případ, že by z vlády odešli Jan Fischer a Marie Benešová a vláda měla naprosto fantastický program," řekl iDNES.cz Paroubek.

Na souboji dvou křídel v ČSSD vlastně vůbec nezáleží

Už těchto sedm hlasů by spolu s 92 poslanci ODS a TOP 09 stačilo, aby premiér Jiří Rusnok neměl šanci získat většinu. A vůbec by tak nezáleželo na tom, zda spor o Rusnoka v ČSSD vyhraje prozemanovské křídlo kolem prvního místopředsedy Michala Haška, nebo vůči Zemanovi kritičtější předseda Bohuslav Sobotka a jeho stoupenci.

ČSSD má 54 hlasů, komunisté 26 a Věci veřejné 11. Aby se Rusnok dopočítal 100 hlasů ze 198 (David Rath je ve vazbě, Roman Pekárek ve vězení), musel by tak zlanařit přímo některého z poslanců ODS či TOP 09, kteří přitom podporují, aby ve druhém pokusu o vládu dostala jako premiérka od Zemana šanci Miroslava Němcová z ODS.

Mezi nezařazenými poslanci je několik, kteří rozhodnuti nejsou a čekají na program Rusnokova kabinetu. Jejich hlasy by už ale nerozhodovaly. "Zajímá mě programové prohlášení. Nechci v něm vidět zvyšování daní a rád bych, aby v něm naopak byla podpora zaměstnanosti," uvedl ve čtvrtek Jaroslav Škárka (bývalý poslanec VV). "Nejslabším článkem původní koalice byl premiér Nečas. Mě budou zajímat platy učitelů, podpora sportu a handicapovaných," uvedl další z nezařazených, exministr školství Josef Dobeš.

Fiala odejde ze sálu, Bendu zajímá názor vlády na těžební limity

To, jak se k vládě postaví, nedokáže zatím říci další bývalá poslankyně VV Kristýna Kočí. "Stále neznáme programové prohlášení a priority vlády," uvedla pro iDNES.cz Kočí. Radim Fiala, který odešel z ODS a nyní spolupracuje s Tomio Okamurou a jeho hnutím Úsvit přímé demokracie, chce podporovat zákony, které sníží dopady ekonomické krize. Při hlasování o důvěře Rusnokovu kabinetu pravděpodobně odejde ze sálu.

Petr Benda

Bývalý šéf ústecké ČSSD Petr Benda, který ve Sněmovně nahradil Jiřího Šlégra a je Paroubkovým souputníkem ve straně Národní socialisté - levice 21. století, se také teprve rozhodne. "Budu se rozhodovat podle toho, jak se vláda postaví k problémům strukturálně postižených regionů, jako jsou severní Čechy. Zajímat mě bude i názor vlády na limity těžby uhlí," řekl iDNES.cz Benda.

Ani to, že několik nezařazených poslanců váhá, ovšem Rusnokovi stačit nemůže. Podle momentálního rozložení sil ve Sněmovně by vláda důvěru dostat neměla. Záležet pak bude na prezidentovi Miloši Zemanovi, koho vybere jako nového premiéra a jak dlouho mu to bude trvat. Ústava mu totiž nedává termíny. V krajním případě může Zeman nechat nějakou dobu Rusnokův kabinet vládnout i bez důvěry. Pak by však téměř jistě dál eskaloval prezidentův spor s politickými stranami.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video