Rusnokova vláda důvěru nezískala, už v říjnu budou nové volby

  • 1512
Jiří Rusnok neuspěl. Jeho vláda, která vznikla na přání prezidenta Miloše Zemana, nedostala důvěru Sněmovny. Podpořili ji poslanci ČSSD, KSČM a VV a tři nezařazení, ale převahu nad nimi měli poslanci bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Rozpadla se ale jejich "stojednička", a tak budou na podzim, zřejmě již v říjnu, předčasné volby.

Ještě před hlasováním o vládě to avizovali šéfka Sněmovny Miroslava Němcová z ODS i první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Když už koalice 101 neexistuje, jsou na řadě nové volby. Zvrat v dopředu narýsovaném scénáři hlasování o vládě přineslo to, že dva poslanci ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián zbořili "stojedničku". Pak se odmítla hlasování zúčastnit i šéfka strany LIDEM Karolína Peake.

Pro Rusnokovou vládu bylo 93 poslanců, s vládou kromě dosavadní levicové opozice hlasovali také nezařazení Josef Dobeš, Kristýna Kočí a Jaroslav Škárka. Proti vládě bylo 100 poslanců z ODS, TOP 09 a LIDEM a další nezařazení poslanci Michal Doktor, Jiří Paroubek a Petr Benda.

Kromě Úlehly, Floriána a Peake na hlasování chyběli Radim Fiala, který spolupracuje s Tomio Okamurou, i omluvený poslanec VV Miroslav Petráň. A také David Rath, který stojí před soudem, a Roman Pekárek, jenž je ve vězení.

"Hodnotím výsledek jako velice čestnou porážku," řekl Rusnok, který nyní se svou vládou musí podat demisi. A povede vládu do předčasných voleb. "Uvidíme, jak rychle se dopracuje Sněmovna ke svému rozpuštění," řekl premiér. Do voleb chce s vládou dělat jen nezbytnou agendu.

Hlasování o vládě

93 pro - ČSSD, KSČM, Věci veřejné, nezařazení Josef Dobeš, Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka
100 proti - ODS, TOP 09, LIDEM, další nezařazení poslanci Jana Suchá, Radim Vysloužil, Martin Vacek (všichni dříve VV, teď spolupracují s LIDEM), Michal Doktor (dříve ODS), Jiří Paroubek, Petr Benda (národní socialisté, dříve ČSSD)
7 nehlasovalo - Tomáš Úlehla, Jan Florián (ODS), Karolína Peake (LIDEM), Miroslav Petráň (VV, omluven, nepřítomen), Radim Fiala (dříve ODS, nyní nezařazeny), David Rath, Roman Pekárek

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík bezprostředně po hlasování představil listinu s podpisy celého klubu pro rozpuštění Sněmovny a nové volby.

Fotogalerie

"Já bych chtěl poděkovat panu Gazdíkovi," řekl vzápětí předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Požádal o schůzku předsedů stran a klubů, aby se strany domluvily na tom, co ještě parlament projedná do předčasných voleb, které budou podle ústavy do dvou měsíců po rozpuštění Sněmovny, tedy nejspíš v říjnu. Předčasné volby chtějí i komunisté a mnozí občanští demokraté.

"Již od začátku jsme prosazovali toto řešení, aby rozhodli občané v nových volbách," řekl Sobotka. K rozpuštění Sněmovny je třeba 120 hlasů a prezident to nemůže nijak ovlivnit. Potřebné hlasy pro nové volby jsou, a tak jsou prakticky jisté.

Místopředseda ČSSD Michal Hašek: doufáme v předčasné volby:

Zeman do voleb nechá Rusnoka vládnout v demisi

Než poslanci Sněmovnu rozpustí, povládne Rusnokova vláda v demisi, kterou je povinna podat poté, co jí nebyla vyslovena důvěra. Rusnok po hlasování uvedl, že demisi podá ve čtvrtek nebo v pátek. Slíbil, že nebude dělat zásadní rozhodnutí ve věcech, které snesou odkladu.

Prezident Zeman během vystoupení ve Sněmovně ještě před hlasováním o vládě poslance upozornil, že i v případě, že Rusnokova vláda důvěru nezíská, tak ji nechá dál u moci. Údajně do doby, než skončí policejní vyšetřování.

Hodlá postupovat podle toho, jak rychle bude pracovat policie a vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan při vyšetřování propojení politiky a kmotrovských mafií."Byl jsem ujištěn, že vyšetřování skončí v řádu několika týdnů, a ujišťuji vás, i kdybyste mě lámali kolem, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus nepodniknu," prohlásil Zeman. (více o Zemanově vystoupení zde)

Jeho vystoupení v parlamentu hned vyvolalo ostré reakce politiků bývalé koalice. Šéfka Sněmovny a kandidátka pravice na premiérku Miroslava Němcová řekla, že se strany ve Sněmovně budou muset zabývat změnou Ústavy, která by upravila i prezidentovy pravomoci při jmenování vlády.

Miroslav Kalousek z TOP 09 v době, kdy ještě existovala stojednička, poslance ve Sněmovně burcoval: "Budeme hlasovat o změně režimu. Zda chceme liberální parlamentní demokracii změnit na na autokratický, poloprezidentský systém," řekl Kalousek. Výsledek hlasování pak znamenal nejen zkrácení života Rusnokovy vlády z vůle prezidenta Zemana, ale i blízký konec současné Sněmovny, která se z původní většiny 118 hlasů ODS, TOP 09 a Věcí veřejných rozdrolila tak, že sehnat většinu bylo stále těžší.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video