Ve středu se ve Strakově akademii poprvé sejde vláda Jiřího Rusnoka. Původně všemi zatracovanému kabinetu začíná vyvstávat naděje, že nebude u moci jen pár týdnů. "Nyní čekám na hlasování o rozpuštění Poslanecké sněmovny, pak teprve se budu zabývat aktuální situací," říká například poslanec Rudolf Chlad (TOP 09).
Kdo z poslanců by podpořil Rusnokovu vláduČtěte ve středu 10. července
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Jednotná v názoru není žádná ze stran. I mezi poslanci obou pravicových stran se našli jednotlivci, kteří podporu Rusnokovi nevylučují. Jistou podporu má Rusnok zatím jen od véčkařů Petra Skokana a zřejmě i Michala Babáka a také od Vojtěcha Adama (KSČM). Většina komunistů nechce vyslovit jasné stanovisko, stejně jako podstatná část sociálních demokratů.
"Zatím neznám programové prohlášení vlády ani jsme o tom nejednali ve straně. Pokud ta vláda přijde s programem, který bude blízký našim prioritám, tak nevylučuji důvěru. V současnosti ale nevím," hodnotí předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.
Záleží na ČSSD a KSČM, mohou zatlačit na TOP 09
Celkem se proti vládě vyslovilo 112 poslanců, zbytek většinou váhá. Mnozí členové ČSSD, kteří Rusnokův kabinet nyní odmítají, však dodávají, že jejich postoj se může změnit po hlasování o rozpuštění Sněmovny příští středu.
"Současné stanovisko je, že vládu pana Rusnoka nepodpoříme. Ale budeme mít ještě jednání klubu a nevylučuji, že může dojít k nějaké korekci. Především jsme rádi, že zde už není vláda pana Nečase," říká poslankyně Hana Orgoníková. Vláda pro získání důvěry potřebuje souhlas pouze od nadpoloviční většiny přítomných poslanců, záleží tedy na tom, kolik jich bude při hlasování v sále.
Podstatné nakonec bude, jak se zachovají poslanci ČSSD a KSČM. Pokud se jim na první pokus nepodaří dát dohromady 120 hlasů pro předčasné volby, mohli by na Rusnokovu vládu kývnout. Tím by vyvinuli tlak na TOP 09, aby ji přiměli k souhlasu s rozpuštěním Sněmovny. Jinak by totiž Rusnokův kabinet vládl ještě téměř rok do řádných voleb.
25. června 2013. Jiří Rusnok je jmenován předsedou vlády: