Premiér Jiří Rusnok během rozhovoru pro MF DNES (28. června 2013)

Premiér Jiří Rusnok během rozhovoru pro MF DNES (28. června 2013) | foto: Michal Šula, MAFRA

Podporu nemám, přiznal Rusnok. S poslanci bude řešit občanský zákoník

  • 591
Designovaný premiér Jiří Rusnok přiznal, že zatím nemá podporu žádné sněmovní strany pro svou vládu, aby získala důvěru dolní komory. Na její vyjednání je prý času dost, uvedl ke svému dřívějšímu vyjádření, že důvěru poslanců pro svůj kabinet může získat.

"Kdybych říkal, že nezískám důvěru, nemusím tam sedět," řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce Rusnok. Zároveň nechtěl komentovat, zda by i na druhý pokus přijal od prezidenta Miloše Zemana pověření sestavit a vést vládu.

Takový případ by nastal, pokud jeho nyní formovaný kabinet důvěru nezíská. "O té věci jsem nepřemýšlel, mám teď jiné starosti. Nemíním teď na toto téma spekulovat," uvedl. Moderátor svým dotazem reagoval na vyjádření budoucího ministra vnitra Martina Peciny, podle něhož by byl Rusnok opakovaně jmenován šéfem kabinetu. "Nevím, kde to Martin Pecina vzal, takovou informaci nemám," uvedl Rusnok s tím, že s prezidentem o tom nemluvil.

Rusnok zruší dva úřady

Úřednický kabinet Jiřího Rusnoka by měl mít pouze 15 členů, namísto dnešních 17. Jako ministerstvo budou zrušeny post vicepremiérky pro boj s korupcí, který vykonává Karolína Peake a úřad Petra Mlsny, který vede Legislativní radu vlády. Slučovat další ministerské úřady se premiér nechystá.

Legislativní rada vlády podle ministerského předsedy zůstane zachována, ale povede ji náměstek ministryně spravedlnosti, předpokládá Rusnok.

Nad zachováním úřadu boje proti korupci ale ještě visí otazníky. "Na ten úřad boje proti korupci, na to se musíme podívat. To se přiznám, že mi není moc úplně detailně známo, jak to vlastně ta organizační struktura vypadá," dodal.

Prezident dříve naznačil, že by na druhý pokus zvažoval možnost dát šanci koaličnímu kabinetu v čele s Miroslavou Němcovou (ODS), která deklarovala podporu 101 poslanců. O svůj nárok na sestavení vlády, pokud Rusnok neuspěje, se v pátek přihlásila i ČSSD. Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha je to motivováno snahou zabránit koalici v pokračování vlády.

Nový občanský zákoník možná začne platit později

Rusnok současně uvedl, že chce mít do poloviny, nejpozději do konce srpna jasno, jestli se stihne schválit změny zákonů související s novým občanským zákoníkem. Bude chtít jasné vyjádření politických stran. Pokud by narůstalo riziko, že úpravy zákonů nebudou platit včas, požádal by případně Sněmovnu o odložení účinnosti občanského zákoníku.

Nový občanský zákoník, který zásadním způsobem mění soukromé právo, bude účinný od 1. ledna příštího roku. Ve Sněmovně k němu leží deset doprovodných zákonů. Ministerstvo spravedlnosti plánovalo dokončit legislativní proces ve Sněmovně do 30. června letošního roku, do těchto plánů však zasáhla vládní krize. Desítka důležitých zákonů tak za situace, kdy hrozí rozpuštění Sněmovny, zůstala ve třetím čtení.

"Sněmovna musí jasně říct ano, my to stihneme," řekl Rusnok. V opačném případě je podle něj třeba velmi rychle účinnost občanského zákoníku odložit o rok nebo o dva "přes všechnu trapnost této situace". "Zatím bych byl rád, kdyby se to dokončilo, ale pomalu tu víru ztrácím," doplnil premiér.

Občanský zákoník je rozsáhlý kodex, který čítá přes tři tisícovky paragrafů. Nově upravuje tři základní okruhy: rodinu, vlastnictví a smlouvy. Sněmovna hlasovala v únoru o odkladu jeho účinnosti o rok, aby se odborná i laická veřejnost mohla s rozsáhlým návrhem lépe seznámit. O odkladu se už dříve debatovalo i ve vládě. Kabinet se shodl na tom, že posun nebude navrhovat.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video