"Nejlepší kampaní na radar byl konflikt v Jižní Osetii," prohlašoval na začátku září premiér Mirek Topolánek. Polským vyjednavačům spor Ruska a Gruzie dokonce pomohl k prosazení lepších podmínek ve smlouvě s USA. - čtěte více o dohodě Poláků a Spojených států
V Polsku vzrostla podle průzkumů podpora americké základny už během srpna. Vybudování radaru dávali do souvislosti s kritizovaným vstupem Ruska na území Gruzie i někteří čeští publicisté. - čtěte názor J.X. Doležala o radaru a gruzínském konfliktu
Na české veřejné mínění ale kavkazský konflikt vliv neměl. Ukazuje to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění provedený v září, tedy po skončení hlavní fáze konfliktu.
Podpora výstavby americké radarové základny od června stoupla z 26 na 28 procent. Počet odpůrců se zvýšil z 66 na 67 procent. Klesl počet lidí, kteří nemají názor (5 %).
"Oproti předchozímu šetření z června tohoto roku se aktuální výsledek statisticky významným způsobem nezměnil," komentuje tyto výsledky Jan Červenka z CVVM.
Většina lidí si přeje referendum
Konstantní zůstává i podpora referenda ve věci vybudování radaru. Stejně jako v červnu si ho přeje 68 procent lidí. Za nežádoucí ho považuje čtvrtina respondentů.
Platí přitom, že referendum si přejí spíše lidé, kteří radar odmítají, a naopak. Mezi stoupenci radaru veřejné hlasování odmítá 63 procent lidí. Naopak 83 procent odpůrců radaru referendum požaduje.
Analýza podpory radaru podle voličských preferencí nepřinesla překvapení. Nejvíce odpůrců (96 %) je mezi voliči KSČM, následují voliči ČSSD (proti 78 %). S radarem spíše nesouhlasí ani lidé, kteří se hlásí ke Straně zelených a KDU-ČSL. Naopak mezi voliči ODS má vybudování základny 69procentní podporu.
