Podle Andrejeva bylo postavení a historický vývoj Krymu natolik ojedinělé, že není možné vyvozovat z jeho připojení k Rusku závěry, které by naznačovaly ohrožení jiných zemí a regionů. Polští politici se podle něj hluboce mýlí, když říkají, že Rusko představuje pro Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu hrozbu. „Základní otázkou je, proč by chtělo Rusko tyto země ohrožovat,“ uvedl Andrejev.
Velvyslanec v rozhovoru také odmítl, že by Rusko usilovalo o rozšíření sféry vlivu směrem na západ.
Z Krymu je po roce „ostrov“ v izolaci. |
Někteří polští politici v čele s prezidentem Bronislawem Komorowským a ministrem obrany Tomaszem Siemoniakem vnímají chování Moskvy v průběhu ukrajinské krize jako bezpečností hrozbu.
Varšava v minulých měsících oznámila, že má v plánu rozsáhlou modernizaci ozbrojených sil. Ve čtvrtek uvedla, že požádala Spojené státy, zda by si od nich nemohla koupit střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro své nové ponorky.
Loni v únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament následně 1. března schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy Rusů na poloostrově (více zde).
V referendum o připojení Krymu k Ruské federaci, které se uskutečnilo 16. března, se 96,8 procenta hlasujících vyslovilo pro spojení s Ruskem (více zde). Za dalších pět dnů Putin podpisem završil ústavní proceduru připojení poloostrova k Rusku (více zde).
