Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisté zuří, NATO chce z rodiště Lenina udělat překladiště

  15:12aktualizováno  15:12
Na jedné straně pragmatický přístup Moskvy a vidina zisku stovek milionů dolarů, na straně druhé bouřlivé protesty ruských komunistů. Jejich "posvátné" město Uljanovsk, rodiště Vladimíra Iljiče Lenina, se má stát tranzitním překladištěm jednotek NATO při stahování z mise v Afghánistánu.

Američané mají v Afghánistánu 90 tisíc vojáků, kteří se mají podle plánu stáhnout v roce 2014. | foto: Vladimir Pirogov Reuters

"Přestupní stanice Uljanovsk, rodiště velkého Vladimíra Iljiče Lenina. Vystupujte vlevo a neopouštějte letiště," takové hlášení by zanedlouho mohlo vítat vojáky NATO na jejich cestě domu z mise v Afghánistánu.

Afghánská noční můra logistiků

Plánované postupné stahování mezinárodních jednotek ISAF z Afghánistánu lze označit za největší a nejsložitější logistickou operaci všech dob. Kromě přepravy 130 tisíc vojáků musí spojenci z Afghánistánu dostat i svou techniku, vybavení a materiál, který tam za deset let trvání mise nashromáždili. Bude to nejméně 70 vozidel včetně tanků, transportérů a další těžké techniky a až 120 tisíc přepravních kontejnerů.

Půlmilionové ruské město Uljanovsk na Volze se totiž má stát tranzitní základnou pro plánované stažení mezinárodních sil v roce 2014 a pomoci zahnat "logistickou noční můru", kterou připravovaný odchod více jak 130 tisíc vojáků a milionů tun materiálů a techniky představuje.

Kratší a levnější trasy pro přepravu vojenského materiálu přes Pákistán blokují neurovnané vztahy Washingtonu s Islámábádem a ke slovu se tak dostává severní tranzit přes Střední Asii, Rusko a Pobaltí. Pro zajištění dostatečné propustnosti spojenci v čele se Spojenými státy, které toho v Afghánistánu "mají nejvíc", hledají na této trase vhodné překladiště.

Ideálním místem by podle Pentagonu byl kyrgyzský Manas. Přes deset let tam na základě pronájmu funguje americké tranzitní centrum. Kyrgyzská vláda ale dala najevo, že v létě roku 2014, tedy v době, kdy bude stahování vrcholit, nájemní smlouva vyprší a nebude obnovena.

V hledáčku logistů se tak objevil právě ruský Uljanovsk, dříve známý jako Simbirsk. Tamější mezinárodní letiště Vostočnyj má dostatečné zázemí s infrastrukturou a hlavně pětikilometrovou letištní dráhu, v minulosti budovanou jako alternativní přistávací plocha pro sovětský raketoplán Buran.

Ohrožujete národní bezpečnost, křičí levice

Moskva vznik tranzitní základny bere jako čistě pragmatický krok, ze kterého bude mít prospěch NATO a hlavně ekonomicky profitovat Rusko. Hovoří se o kontraktu za stovky milionů dolarů.

Jenže předběžná dohoda americké a ruské diplomacie o výhodném obchodu se nečekaně komplikuje. Už jen první zmínky o možné dohodě ve městě vyvolaly bouřlivý odpor. Na domech se objevily nápisy vyjadřující nesouhlas s přítomností vojáků NATO. Ruští ministři a úředníci, kteří o vzniku překladiště vyjednávají, jsou častováni přívlastkem "zrádci".

Vladimír Iljič Lenin

Vladimír Iljič Lenin

Leninův rodný domek v ruském Uljanovsku

Leninův rodný domek v ruském Uljanovsku

Uljanovsk totiž stále platí za "svatyni" ruských komunistů. Nad městem se stále rozprostírá rozlehlé Leninovo náměstí s nadživotní sochou "světoznámého revolucionáře" a dřevěný domek v Leninově ulici, kde se Lenin ještě jako Vladimír Iljič Uljanov v roce 1870 narodil, stále stojí.

Ruská levice a nacionalisté se bouří a argumentují proti plánům Moskvy jako za "starých časů". Vznik takové základny a navíc přímo ve "svatyni komunistických ideálů" by prý ohrozil ruské národní zájmy a bezpečnost. "Komunistická strana rozhodně odsuzuje plány na trvalou cizí vojenskou přítomnost v srdci Ruska a požaduje, aby ruské vedení zastavilo realizaci této myšlenky," píše se v oficiálním prohlášení druhé nejsilnější ruské politické strany v zemi.

"Poprvé v historii Ruské říše, Sovětského svazu a Ruské federace, by se na našem území objevila cizí vojenská základna. Navíc vojenského bloku, na který většina naší populace nahlíží jako na nepřátelský," tvrdí komunisté.

Ruské úřady proto neustále hledají vhodné označení, jak  "základnu" NATO v Uljanovsku vhodně pojmenovat a uklidnit nejhlasitější odpůrce. Zatímco první zprávy hovořily bez obalu o vojenské základně, později se začal používat termín "překladiště". Nyní ruští diplomaté hovoří o "dočasných skladech nevojenského materiálu".

"Pomáháme koalici... právě kvůli našim vlastním národním zájmům," odmítl kritiku šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Zřízení základny NATO podle něj nicméně vyžaduje souhlas ruské vlády, která o věci zatím nerozhodla.

"Základna v Uljanovsku je v zájmu vojenské bezpečnosti Ruska," přispěchal i ministr obrany Anatolij Serďukov a místopředseda vlády Dmitrij Rogozin protesty odpůrců zcela bagatelizoval s tím, že "tranzit toaletního papíru NATO přes Rusko nemůže být považován za vlastizradu".

Mafie "pomoc NATO" nepotřebuje

Ruští analytici se hysterii odpůrců kolem tohoto obchodu nediví. Kreml prý jen sklízí ovoce vlastní protizápadní propagandy, i když si velmi dobře uvědomuje že úspěch operace NATO v Afghánistánu je v možná daleko důležitější pro Rusko než pro samotnou Alianci.

Uljanovsk

Uljanovsk

Letiště Vostočnyj v Uljanovsku

Letiště Vostočnyj v Uljanovsku

"Že spolupracujeme s Američany, je naprosto v pořádku. Zcela odlišné země, které se v mnoha otázkách neshodnou, účinně spolupracují na svých společných zájmech," uvedl analytik Alexej Arbatov z moskevského Carnegie Center pro agenturu RIA. "Neexistuje žádný důvod, proč mluvit o nějakém ohrožení národní bezpečnosti, o invazi na Ural. Studená válka je dávno pryč," citovala agentura politologa Sergeje Oznobiščeva z moskevského Institutu strategických studií.

Například každý rok do Ruska proudí přes bývalé sovětské republiky desítky tun afghánského heroinu, který zabíjí odhadem až 40 tisíc Rusů ročně. Ačkoliv mezi Moskvou a Aliancí dlouhodobě panují neshody o tom, jak se s produkcí a pašováním afghánského opia a potažmo heroinu účinně vypořádat, podle analytiků Rusko mezinárodní misi v Afghánistánu podporuje od samotného začátku. Víc jak tři roky navíc přes ruské území už proudí do Afghánistánu i zpět zásobovací konvoje a vlaky spojenců.

Právě úvahami o drogovém překladišti pod ochranou NATO straší odpůrci uljanovské tranzitní základny asi nejhlasitěji. Tvrdí přitom, že ruská drogová mafie se prý už snaží infiltrovat do personálu letiště, aby "byla přímo u zdroje". Kremelští představitelé však jen kroutí hlavami a tvrdí, že překladiště bude zcela izolováno od běžné přepravy na letišti a navíc pod přísným dohledem. A drogová mafie prý má "bohužel dostatek" svých tranzitních tras po celé zemi, takže nemá zapotřebí žádat o pomoc NATO.

Jedna cesta nestačí

Nejvyšší americký velitel pro otázky přepravy generál William Fraser upozornil americký Senát, že zásobovací trasy do Afghánistánu vedoucí přes středoasijské republiky nestačí na převážení obrovského množství materiálu z a do Afghánistánu. Aby se Američané mohli z Afghánistánu bezpečně stáhnout do konce roku 2014, bude podle něj nutné znovu otevřít zásobovací trasy vedoucí přes Pákistán.
Takzvanou severní zásobovací trasou přes Tádžikistán, Kyrgyzstán a Kazachstán nesmí NATO převážet zbraně. Generál Fraser uvedl, že by se tudy dala převážet obrněná vozidla Humvee a pásová vozidla Bradley zbavená zbraní, aniž by byly porušeny dohody se středoasijskými zeměmi. Pro těžké obrněnce M1A1 Abrams se však bude muset nalézt alternativní způsob přepravy z Afghánistánu.
Pákistánci zavřeli pozemní zásobovací trasy NATO vedoucí do Afghánistánu v listopadu po útoku amerických bezpilotních letounů na pákistánském území. O alternativních možnostech způsobu stažení materiálu z Afghánistánu vyjednává s představiteli středoasijských zemí i Británie. Pákistán sice pomalu směřuje k rozhodnutí o znovuotevření zásobovacích cest pro konvoje NATO, ale zřejmě to "nebude zadarmo".
Situaci komplikuje, že se NATO nedohodlo na využití letištních kapacit v Kazachstánu. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev si údajně kladl podmínku, že jeho zemi oficiálně navštíví britský premiér David Cameron. Nazarbajev tak chtěl prolomit diplomatickou izolaci, do níž se jeho země dostává kvůli hrubému porušování lidských práv.

"Vše se uskuteční pod celním dohledem Ruské federace," ubezpečil ministr zahraničí Lavrov. Podle jeho náměstka Alexandra Gruška navíc ruské úřady mohou kdykoliv zkontrolovat veškerou nákladní tranzitní dopravu kvůli drogám. "Rusko věnuje zvláštní pozornost bezpečnostním opatřením, takže máme dohodu s NATO, že veškerý tranzitní náklad přes naše území může být předmětem dalších kontrol, včetně těch na drogy," dodal Gruško.

Obecně však zůstává otázkou, zda se ruský pragmatismus ohledně tranzitní základny nemůže v případě potřeby změnit v účinný nástroj vydírání ohledně protiraketové obrany NATO. Vyjednávání o zapojení Ruska do aliančního deštníku proti balistickým střelám je stále na mrtvém bodě a představuje hlavní třecí plochu ve vzájemných vztazích.

Američané se dvoří Uzbekistánu

Ve hře zatím zůstávají i plány na možné vybudování logistické základny v Uzbekistánu, který s Afghánistánem přímo sousedí, ačkoliv doprava materiálu například po železnici by byla kvůli několika překládkám velmi nákladná. Američané přitom v Uzbekistánu měli základnu do roku 2005. Když však tehdy uzbecký prezident Islam Karimov nechal brutálně potlačit povstání ve městě Andižanu, Washington vztahy s Taškentem zmrazil a Karimov zase v reakci nařídil leteckou základnu vyklidit.

Američané však nyní znovu s autoritářským režimem opatrně vyjednávají, i když humanitární organizace hodnotí situaci v zemi ohledně dodržování lidských práv jako "nejhorší z nejhorších" a přirovnávají režim Karimova k vládě Talibanu. Americký Senát dokonce schválil další vojenskou pomoc Uzbekistánu s tím, že by americká vojska při stahování z Afghánistánu mohla v zemi třeba nechat obrněná vozidla nebo ruční zbraně.

To se však pochopitelně příliš nezamlouvá Rusku. Moskva považuje Uzbekistán za "neřízenou střelu" a obává se, že se situace ve střední Asii po odchodu západních jednotek může rapidně zhoršit a zbraně by nakonec mohly skončit v rukou náboženských fanatiků z Afghánistánu a Pákistánu.

Opravdovou logistickou základnu má dosud v Uzbekistánu pouze Německo, které využívá jako tranzitní překladiště do Afghánistánu i z něj letiště Termez. A Němci mají také vlastní dohodu s Ruskem o tranzitu, včetně přepravy zbraní. Zásoby i čerstvé německé síly putují letecky z Německa přes ruské území do Termezu, odkud do Afghánistánu a zpět přes pohoří Hindukúš nepřetržitě pendlují dvě armádní letky s transportními stroji C-160 Transall.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina Saudi Hawk na Dnech NATO v Ostravě
Jestřábi z pouště poprvé v Česku. Mají výcvik britských legend

Jakmile tihle chlapíci vystoupili z podpůrného Herculesu na mošnovském letišti, aby vše připravili pro přistání sedmičlenné aerobatické skupiny Saudi Hawks,...  celý článek

Vrtulníky Mi-24 a Mi-171š v akci při záchraně pilota
Dny NATO navštívilo 90 tisíc lidí. Nedělní program pokazilo počasí

Nedělním programem skončily Dny NATO v Ostravě. Fandové letecké techniky marně očekávali start aerobatické skupiny Saudi Hawks ze Saúdské Arábie, jejich...  celý článek

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.